Údolní niva je zásobárna vody i informací

Údolní niva je zásobárna vody i informací

Věděli jste, že pravidelně zaplavovaná část údolí má svůj název? A dokonce má svoji specifikaci v zákoně o ochraně přírody? Údolní niva má totiž důležitou funkci.

Určit, co přesně je údolní niva, není vůbec jednoduché. Jde totiž o geosystém, který je velmi proměnlivý. A každý vědní obor, který se jím zabývá, jej definuje trochu jinak. Ale obecně můžeme říci, že údolní nebo také říční niva je část údolí, které je pravidelně zaplavováno a utvářeno řekou. Aktivní je při povodňovém stavu vodního toku, kdy je částečně nebo plně zaplavována. Tvoří ji říční nánosy ze štěrku, písku, jílu a hlíny v rozdílném poměru podle toho, jak se vodní tok větví.

Nivou je vlastně každé dno říčního údolí a je jedno, jaký povrch ho zrovna pokrývá, tedy zda jsou to lesy, zemědělská půda, nebo třeba zástavba. Součástí údolní nivy mohou být i avulzní brázdy, což jsou koryta, která vznikají odkloněním toku řeky během povodní. Tato koryta jsou hluboká až dva metry a za normálního stavu jsou vyschlá.

Niva jako archiv

Údolní nivy jsou přirozenou zásobárnou podzemní vody pro své široké okolí. Ve dnech s nízkými srážkami dodávají vodu i do samotných řek. V přírodních nivách se nacházejí cenné zásoby biomasy, jako jsou nivní louky a lesy, mokřady aj. Pokud je vodní tok dobře a uvážlivě regulován, mohou zde být i cenná pole či sady. Další velice důležitou funkcí tohoto místa je ukládání informací o změnách nejen v nivě, ale i v prostředí celého povodí. Jde o změny prostorové, ale i časové. Mohou to být změny nahodilé či dlouhodobé poukazující třeba na klimatické změny. Tím, že pochopíme přírodní procesy, které zde probíhají, můžeme optimalizovat působení člověka a zmírnit tak škody způsobené například změnou koryt vodních toků.

Jak ovlivnil člověk údolní nivu?

Údolní niva představuje nejstarší část současné kulturní krajiny. Byla totiž prvním místem, které začal člověk proměňovat a osidlovat. V našem prostoru se tak dělo již od 5. tisíciletí př. n. l. Tehdy šlo spíše o nepřímé ovlivňování spojené třeba s odlesňováním. Ve středověku jsme pak vodní koryta a nivy upravovali cíleně, především kvůli stavbě mlýnů a budování rybníků. Nicméně tyto kroky byly i díky nedostatečnému technickému vybavení povětšinou stále celkem šetrné k přírodě. Velkými zásahy do přírodní rovnováhy bylo až napřimování vodních toků, zánik meandrů, zahlubování vodních koryt ke konci 19. a během 20. století a pak zejména přeměna niv na zemědělskou půdu nebo její zastavění, čímž byly nivy ochuzeny o svou živou složku. A bezesporu největším zásahem člověka je stavba vodních nádrží, která často znamená úplný zánik nivy.

Kde najdeme říční nivu

Nivu najdeme téměř podél všech českých řek. Málokde se už vyskytuje niva přirozená, ve většině případů do ní méně či více zasáhl člověk. Přirozenou nivu v Česku najdeme podél Odry, Moravy, Orlice a středního toku Lužnice.
Krásnou podívanou na údolní nivu můžete zažít v přírodní rezervaci kolem potoka Rakovec. Zjara zde totiž vykvétají velká pole chráněných bledulí jarních. Najdete tu také populaci vzácné lilie zlatohlávku nebo orchideje prstnatce májového. Prostě úchvatná podívaná.

Foto: Shutterstock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 den 32 minut

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou si včera v Rytířském sálu Senátu Parlamentu ČR převzali svá ocenění. Přijměte pozvánku na výlet po oceněných projektech...

s Jihlava (oficiální fb stránka); Obec Bílov

1 týden 3 dní

Chtěli bychom vás upozornit na novelu veterinárního zákona, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Každý chov s více než třemi fenami bude muset být nahlašován a registrován u příslušných krajských veterinárních správ. Cílem této novely je potlačit nelegální a neetické obchodování se psy z takzvaných množíren.
Novelu již schválila vláda a vejde v platnost 14. prosince 2019.

2 týdnů 2 dní

Obec Zálezlice si toho hodně vytrpěla. V roce 2002 se přes ní přehnaly povodně a prakticky celou vesnici srovnaly se zemí. Díky společnému úsilí a pomoci lidí prakticky z celého světa se nakonec podařilo vesnici obnovit. Aby toho nebylo málo, tak se obcí prohnaly povodně i v roce 2013.
Nyní však můžeme říct, že si obyvatelé Zálezlic mohou již oddychnout. Ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem vznikl u obce 1500 metrů dlouhý protipovodňový val, který by měl obec před podobnou katastrofou ochránit!

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn