Starý zavlažovací systém pomohl ptačí rezervaci

Starý zavlažovací systém pomohl ptačí rezervaci

Na začátku byl nápad částečně obnovit léta nepoužívaný zavlažovací systém z minulého století a využít ho k zamokření luk, která by se znovu stala domovem desítek ohrožených druhů ptáků a živočichů. Výsledkem je Ptačí park Josefovské louky, který za deset let fungování zdvojnásobil počet zástupců ohrožených druhů v krajině. Vybudovala jej Česká společnost ornitologická (ČSO), o jejíž práci hovořil v přednášce „Od meliorační trubky k ptačímu parku“ Břeněk Michálek.

Josefovská ptačí rezervace je první svého druhu v Česku. Nachází se v nivě řeky Metuje a její rozloha je 76 ha. ČSO se doposud podařilo odkoupit 42 ha půdy a o dalších odkupech pozemků jedná. Faktorem, který rozhodl právě o tomto místě, byla stará luční závlaha s tzv. přeronem, kterou zde vybudovalo Ústřední vodní společenstvo v letech 1902–1912. „Ve své době byly zavlažovací kanály s délkou přes 136 km a původní výměrou asi 1007 ha opravdu významnou vodohospodářskou stavbou, která měla za úkol významně zvýšit výnos luk. Systém byl zároveň vybaven velkým množstvím stavítek, hradítek, mostků a miniakvaduktů,“ popsal místní závlahový systém Ing. Tomáš Purkrábek ze Státního pozemkového úřadu, jehož oddělení vodohospodářských staveb Hradec Králové má taková díla na starosti. Kvůli upadající živočišné výrobě a nezájmu tehdejších zemědělských podniků došlo v roce 1999 k zániku povolení pro odběr vody. O jeho obnovení požádala až ČSO v roce 2012.

Staronový život v josefovské krajině

Díky obnovenému zavlažování se do krajiny navrací různé druhy ohrožených ptáků, pro které jsou zamokřené louky nejlepším místem k životu. Nyní zde žije přes 170 ptačích druhů, z toho 15 druhů tzv. bahňáků, jako je čejka chocholatá, vodouš rudonohý či břehouš černoocasý. Dokonce se zde zalíbilo i broukům, kterých je zde přes dvě stě druhů, z nichž pět je zařazeno na Červeném seznamu ohrožených bezobratlých živočichů ČR. Najdete zde i sedm druhů obojživelníků, jako jsou čolek velký či skokan skřehotavý, jehož počty tady podle odhadů vzrostly až čtyřicetinásobně, nebo vzácné druhy vážek. Velkým a v podstatě jednoduchým pomocníkem ornitologů jsou tůně. Těch zde vyhloubili již jednadvacet a některé vzácné druhy se zde objevily právě po jejich vytvoření. Speciálně pro bahňáky ornitologové vytvořili Slavíkovský ptačník. Ten tvoří velké tůně s ostrovem a poloostrovem. Jejich břehy jsou terasovité, aby zde i při kolísání hladiny zůstávala bahnitá voda.

Motýlům pomáhají „přírodní sekačky“

Jediným druhem, kterému se v ptačí rezervaci zatím příliš nedaří, jsou motýli. Podle Michálka za to může hlavně pravidelné kosení a sklízení luk, které zde zemědělci dvakrát ročně provádějí a které přerušuje motýlům rozmnožovací cyklus. Pomoci by mělo šest exmoorských poníků, které sem ornitologové přivezli, aby sloužili nejen jako přírodní sekačky. „Koně vypásáním tvoří mozaikovité plochy s velmi krátkou vegetací, kopyty rozrušují terén a jejich trus láká hmyz. Tím pomáhají nejen motýlům, kteří se rozmnožují na rostlinách, ale přilákaným hmyzem přinášejí potravu ptákům,“ uvedl Michálek. Koně zatím spásají 6 hektarů luk. Váženými pomocníky ze zvířecí říše jsou i bobři. Ti jsou tu vítáni, protože jejich činnost pomáhá udržovat přírodní ráz krajiny.

Každý může přispět

Podle Michálka by park bez podpory stovek drobných i velkých dárců vůbec nevznikl. Díky velké finanční účasti veřejnosti se plocha území spravovaného ČSO stále rozrůstá postupným vykupováním a pronajímáním pozemků. „Jedině na vlastních pozemcích můžeme živočichům připravit perfektní podmínky,“ dodává. Přispět může každý, kdo má zájem, ať už finančním darem, či jako dobrovolník.

Přednáška Břeňka Michálka se konala v rámci cyklu přednášek „Voda a půda jako společenské dilema“, který pořádalo Národní zemědělské muzeum a Státní pozemkový úřad. Videozáznamy z přednášek budou umístěny na YouTube kanálu muzea.

Foto: Shutterstock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

22 hodin 48 minut

Již od roku 1994 je 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští.
Hlavním cílem světového dne boje proti suchu a desertifikaci je osvěta a rozšíření povědomí i mezi širokou veřejnost.

ČR chce ústavní ochranu vody...
Právnická fakulta Univerzity Karlovy připraví na základě požadavku Ministerstvo zemědělství České republiky posudek o možnostech ústavně právní ochrany vod v České republice. Posudek by měl být dokončený v září letošního roku. A součástí bude i návrh na ochranu půdy! 👍

6 dní 19 hodin

Už od středy 19. června budou opět přístupné nově zrekonstruované prostory muzea vinařství, zahradnictví a krajiny ve Valticích.
Ve sklepních prostorech muzea vznikla nová expozice Tajemný život v půdě, která je věnována především dětem. Mohou se zde seznámit s půdním edafonem (organismy, které žijí v půdě), typy půd a mimo jiné také s negativními důsledky lidské činnosti pro půdu a vodu. Čeká je tu model vodní a větrné eroze nebo průchod tunelem, ukazujícím bohatý život v půdě.👍

https://www.nzm.cz/aktuality/nove-expozice-ve-valticich

1 týden 3 dní

Vyslechněte si jeden neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

Začal se psát již na přelomu století, kdy byly dokončeny návrhy komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích Skřípov a Brodek u Konice. Náš mokřad bychom v původním projektu hledali marně. Místo něj je zde zakreslený jen revitalizovaný zemník... Do osázeného zemníku se zakrátko rozlil vydatný pramen spodní vody. Voda z nečekaně vzniklého mokřadu zemník postupně zaplavila a ani jednou za celých patnáct let nezmizela. Naopak se díky ní v místě rozvinulo krásné mokřadní společenstvo. Poslouchat přírodu se prostě vyplácí!
https://www.spucr.cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/neobycejny-pribeh-obycejneho-mokradu-pribeh-nasi-krajiny.html

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn