SPÚ na veletrhu Natur Expo představil Generel vodního hospodářství

SPÚ na veletrhu Natur Expo představil Generel vodního hospodářství

Ústřední ředitelka SPÚ Ing. Svatava Maradová, MBA, představila na veletrhu Natur Expo Generel vodního hospodářství – projekt řešící závažné otázky adaptace české i moravské krajiny a zemědělství na globální klimatické změny.

Součástí veletrhu Natur Expo, který se konal na brněnském výstavišti od 11. do 14. května, byly přednášky zaměřené na problematiku krajiny a zemědělství. Podstatnou částí programu bylo představení projektů, které mají české a moravské krajině pomoci vyrovnat se s problematikou globálních klimatických změn a hlavně sucha.
„Existuje prognóza, že do roku 2050 bude celosvětově žít sedmdesát procent obyvatel planety ve velkých městech. V souvislosti s rozvojem měst se vžil termín smart city, tedy chytrá města. Nesmí se přitom zapomínat na venkov. Je na místě, aby se začal rovněž využívat termín chytrý venkov,“ uvedla v rámci zahajovacího bloku přednášek ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.
Tím nejdůležitějším, kdo se v krajině vyskytuje, je podle Maradové zemědělec. A Státní pozemkový úřad nejen spravuje zemědělskou půdu, ale z velké části i realizuje v krajině projekční aktivity v rámci procesu pozemkových úprav. Kompetence v oblasti tvorby krajiny jsou dané zákonem o Státním pozemkovém úřadu a o pozemkových úpravách i celou řadou dalších norem, jako je například programové prohlášení vlády číslo 620 z července 2007, které ukládá státní správě přípravu adaptačních opatření na změnu klimatu.

Široké spektrum odborníků

„V roce 2014 jsme diskutovali otázky tvorby krajiny prostřednictvím pozemkových úprav a zapojení zemědělské veřejnosti do řešení problematiky vody v krajině. Šlo o celý projekt, nazvaný Generel vodního hospodářství, který však neměl ambice sbírat nebo vytvářet nová data, či dokonce definovat nějaké nové oblasti zájmu. Záměrem bylo dát dohromady existující data a spolupracovat se širokým spektrem odborníků z různých oblastí. Vyplynulo přitom, že bude nutné zvolit několik tematicky nosných oblastí, kterým bude potřeba se věnovat podrobněji. To bylo úkolem první etapy generelu, podílelo se na něm unikátní spektrum odborníků a jsem za tu součinnost velmi vděčná. Šlo o opravdu věcnou spolupráci, byla velmi zajímavá. Propojily se různé obory a instituce, jako Mendelova univerzita, VUT v Brně, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Výzkumný ústav vodohospodářský, Český hydrometeorologický ústav i například Výzkumný ústav rostlinné výroby,“ dodává ústřední ředitelka SPÚ.
Problémů, které projekt řešil, bylo velké množství. Bylo nutné hledat odpovědi na doslova ožehavé otázky související s klimatickou změnou a suchem.
Svatava Maradová k tomu říká: „Když cílíme do oblasti zemědělství, důležitá byla lokalizace nejohroženějších oblastí, ale také dlouhodobé prognózy na 15–30 let. Tedy jaká bude změna klimatu, jaké to bude, když se změní parametry rizik atd. Celý projekt byl v první fázi cílený do ohrožených oblastí a řeší účinná opatření, která by bylo možné realizovat pro snížení dopadů klimatických změn. Zejména šlo o problematiku nedostatku vláhy pro rostliny.“

Adaptace na klimatickou změnu

Jedním z důležitých výstupů generelu sucha je podle Maradové mapa České republiky, na které jsou názorně vidět oblasti suchem nejohroženější. Podle této mapy je jednoznačné, že je ohroženo padesát procent půdního fondu: „Máme tedy silnou motivaci podporovat účinná opatření zejména v zemědělských lokalitách. Jedině tak je možné zachovat zemědělskou výrobu. A pokud by se to nepodařilo, v těchto oblastech dojde k nárůstu nezaměstnanosti a celkově tam bude mnohem hůř. Cílem generelu bylo propojit zemědělskou praxi a činnosti, které souvisejí s koncepční tvorbou venkovského prostoru.“
Jestliže je klíčovým činitelem zemědělec, měl by podle ústřední ředitelky SPÚ znát souvislosti dopadů svého hospodaření. A měl by být motivován také k tomu, aby aplikoval v praxi citlivé zemědělské metody. S tím však souvisejí další otázky – například jak účinně motivovat zemědělské subjekty, aby zaváděly závlahy, jak bude stát závlahy podporovat, jak budou vypadat související legislativní změny.
„Můj apel na odborníky je, abychom nerozmělňovali svou energii a vymezili priority – zemědělské hospodaření je důležité a mělo by do krajiny přinášet pozitivní změny. Na území, která jsou z pohledu sucha nejohroženější, by měly cílit různé programy i z oblasti vzdělávání. A mají být implementovány takové postupy, které přinesou pozitivní výsledky v oblasti adaptace na klimatickou změnu,“ uzavírá Svatava Maradová.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

19 hodin 45 minut

U Blšan vznikla „opilecká stezka“. Tak říkají místní obyvatelé nové cestě, která zkrátí přesun nejen zemědělcům na pole, ale třeba i večer Bohoušovi domů.

4 dní 18 hodin

Žádné SCI-FI, inovace klíčí i v českém zemědělství! Už od nového roku můžou české farmy pokrokově monitorovat stav svých polí pomocí online aplikace CleverFarm a online senzorů, které využívají data z družice Sentinel. Zemědělci tak budou mít pod kontrolou například teplotu, vlhkost vzduchu i půdy i výskyt škůdců. O úspěšném pilotním provozu startu-pu CleverFarm si více přečtěte zde: bit.ly/CleverFarm

5 dní 21 hodin

V pátek 1. 12. 2017 jsme úspěšně zahájili 11. ročník soutěže „Žít krajinou“, která je zaměřená na úspěšné a kvalitní realizace pozemkových úprav. Přihlašování projektů bude probíhat až do 31. ledna 2018. Slavnostní vyhlášení nás čeká v květnu příštího roku. Pravidla najdete na webu soutěže: bit.ly/SoutezZitKrajinou

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn