Při ochraně přírody je důležitá spolupráce s odborníky i se zemědělci

Při ochraně přírody je důležitá spolupráce s odborníky i se zemědělci

V rámci pozemkových úprav, které zahrnují i budování společných zařízení, jako jsou nádrže, poldry nebo třeba biocentra, pečuje Státní pozemkový úřad o ochranu vody a přírody. Kromě legislativy mu s tím pomáhají i kvalitní odborné studie, které umožňují vnímat problémy krajiny v širších celcích i větších detailech.

„Státní pozemkový úřad má kompetence řešit problematiku ochrany půdy a vody. Má k tomu své nástroje a pomáhá mu i nezbytná legislativa. Základem všeho jsou pozemkové úpravy. Důležitý je také Generel vodního hospodářství krajiny České republiky či monitoringy eroze půdy a zemědělského sucha,“ uvedl v rámci své přednášky na veletrhu Natur Expo v Brně vedoucí oddělení rozvojových činností SPÚ Ing. František Pavlík, Ph.D.

Když se chystá výstavba společných zařízení v rámci pozemkových úprav, nejprve se navrhují, projednávají a kontrolují jednotlivé prvky takového plánu. Následně se pro ně připravují pozemky a pak se plánuje samotná realizace těchto společných zařízení. Určitým limitem však je, že se pozemková úprava řeší na území uvnitř administrativní hranice. Nebere tedy v potaz širší kontext dané krajiny.

„Abychom dokázali zodpovědně vyřešit otázky odtoku vody v krajině, případně dalších souvisejících procesů, jako je například eroze, chceme se dívat na území z širšího pohledu, takzvaně hydrologicky korektně. Musíme sledovat uzavřené hydrologické celky. A proto před samotným plánem společných zařízení zjišťujeme informace v celém komplexu a šíři krajiny. Jde například o studii odtokových poměrů a podobně,“ vysvětluje František Pavlík.

Od nejměkčích po nejsilnější protierozní opatření

Díky takovým studiím mají projektanti společných zařízení jasno, jaké problémy v daném území jsou a jaké otázky je nutno řešit. K tomu se přihlíží například při budování cest, které zpřístupňují pozemky, nebo při zavádění opatření pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Vznikají potom například takzvaná územní opatření ekologické stability (ÚSES) nebo protierozní opatření různých typů. Od těch takzvaně nejměkčích, organizačních a agrotechnických, což znamená například speciální úpravu postupů zemědělské praxe, až po nejsilnější, jako jsou různá vodohospodářská opatření, tedy příkopy, průlehy nebo vodní nádrže.

Úspěšnost organizačních a agrotechnických opatření závisí zejména na zemědělcích. „Realizace agrotechnických opatření probíhá především prostřednictvím různých zemědělských subjektů, protože v krajině jsou samozřejmě oni těmi hlavními hráči. Mají významný vliv na to, jestli území bude dobře vsakovat vodu, jestli poteče do obce voda čistá, jestli vzniknou škody na majetku obcí a občanů či na samotné půdě při záplavách,“ říká František Pavlík.

SPÚ podle něj umí poměrně dobře dotáhnout do konce ona vodohospodářská opatření v rámci realizace společných zařízení. Umí navrhnout cesty, nádrže, příkopy nebo průlehy. A umí tato opatření nechat postavit a následně předat obcím. Úřad díky tomu plní funkci veřejného zájmu. Velice důležité je, že se k návrhům společných zařízení vyjadřují další orgány státní správy a že nakonec jsou schvalovány zastupiteli jednotlivých obcí.

Generel vodního hospodářství

Dalším výsledkem vědecké a odborné práce, který pomáhá při zavádění opatření v boji se suchem a erozí, je Generel vodního hospodářství krajiny ČR. „Považuji ho za náš velmi inovativní projekt. Zemědělci jsou pro nás zásadními partnery a zásadními hráči, kteří působí v krajině. SPÚ je tím hlavním subjektem, s jehož pomocí je možné ovlivňovat plochu v krajině. Při našich setkáních se zemědělci získáváme zpětnou vazbu o tom, jestli a jak jsou vystavováni dopadům klimatické změny. Oni přitom cítí, že je nutné hledat nová řešení a že je nutné do krajiny přivádět nové prvky, případně hledat ekonomické a legislativní nástroje k tomu, abychom mohli účinná opatření realizovat,“ říká František Pavlík. A dodává: „Projekt generelu jsme začali řešit na základě iniciativy Agrární komory ČR. Mimo jiné jsme zjišťovali, jaké informace o vodě a suchu jsou k dispozici. A pak byl vytvořen velice široký tým spoluřešitelů a partnerů.“

Podle Pavlíka patří největší dík Mendelově univerzitě v Brně a Ústavu globální změny Akademie věd ČR. Spojení různých institucí představovalo velký úkol i přínos. Zpřístupnily se informace, které měly jednotlivé instituce mnohdy jen samy pro sebe a které nyní jsou k dispozici pro hledání komplexního řešení. Projekt, který se orientoval hlavně na zemědělce, se v první fázi snažil hledat místa, kde hrozí největší problémy z hlediska dvou úrovní. Jednak kvůli nedostatku vody v krajině, jednak kvůli jejímu přebytku. „Z pohledu kombinace vodní eroze a zemědělského sucha vznikla mapa nejohroženějších lokalit v rámci ČR. A je patrné, že suchem či erozními vlivy je postižená významná část České republiky, přesněji padesát procent všech zemědělských ploch,“ dodává František Pavlík.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 hodina 26 minut

Dobelice na Znojemsku se už nemusí bát přívalových deštů! Jaká opatření jsme v rámci komplexních pozemkových úprav zrealizovali, si přečtěte v našem článku.

4 dní 1 hodina

V letech 2017 a 2018 jsme provedli opravu nebo záchovné práce u dvanácti drobných sakrálních staveb nacházejících se na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ. Opravy byly prováděny ve spolupráci s místně příslušnými obecními úřady a orgány památkové péče. Touto formou napomáháme k obnově a udržení kulturního dědictví venkovské krajiny.

6 dní 3 hodin

Delegace SPÚ v čele se zástupcem ústředního ředitele Martinem Vrbou se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Slovensko — krajina neznámych vlastníkov“, která proběhla 11. - 12. října ve slovenské Nitře. Akci pořádala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře a Komora pozemkových úprav SR. Naši zástupci představili nejen činnost SPÚ, ale především naše mnohaleté zkušenosti s pozemkovými úpravami. Cílem setkání byla diskuze o pozemkových úpravách z hlediska jejich potenciálu, využitelnosti, společenského a ekonomického dosahu a dopadu na životní prostředí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn