Při ochraně přírody je důležitá spolupráce s odborníky i se zemědělci

Při ochraně přírody je důležitá spolupráce s odborníky i se zemědělci

V rámci pozemkových úprav, které zahrnují i budování společných zařízení, jako jsou nádrže, poldry nebo třeba biocentra, pečuje Státní pozemkový úřad o ochranu vody a přírody. Kromě legislativy mu s tím pomáhají i kvalitní odborné studie, které umožňují vnímat problémy krajiny v širších celcích i větších detailech.

„Státní pozemkový úřad má kompetence řešit problematiku ochrany půdy a vody. Má k tomu své nástroje a pomáhá mu i nezbytná legislativa. Základem všeho jsou pozemkové úpravy. Důležitý je také Generel vodního hospodářství krajiny České republiky či monitoringy eroze půdy a zemědělského sucha,“ uvedl v rámci své přednášky na veletrhu Natur Expo v Brně vedoucí oddělení rozvojových činností SPÚ Ing. František Pavlík, Ph.D.

Když se chystá výstavba společných zařízení v rámci pozemkových úprav, nejprve se navrhují, projednávají a kontrolují jednotlivé prvky takového plánu. Následně se pro ně připravují pozemky a pak se plánuje samotná realizace těchto společných zařízení. Určitým limitem však je, že se pozemková úprava řeší na území uvnitř administrativní hranice. Nebere tedy v potaz širší kontext dané krajiny.

„Abychom dokázali zodpovědně vyřešit otázky odtoku vody v krajině, případně dalších souvisejících procesů, jako je například eroze, chceme se dívat na území z širšího pohledu, takzvaně hydrologicky korektně. Musíme sledovat uzavřené hydrologické celky. A proto před samotným plánem společných zařízení zjišťujeme informace v celém komplexu a šíři krajiny. Jde například o studii odtokových poměrů a podobně,“ vysvětluje František Pavlík.

Od nejměkčích po nejsilnější protierozní opatření

Díky takovým studiím mají projektanti společných zařízení jasno, jaké problémy v daném území jsou a jaké otázky je nutno řešit. K tomu se přihlíží například při budování cest, které zpřístupňují pozemky, nebo při zavádění opatření pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Vznikají potom například takzvaná územní opatření ekologické stability (ÚSES) nebo protierozní opatření různých typů. Od těch takzvaně nejměkčích, organizačních a agrotechnických, což znamená například speciální úpravu postupů zemědělské praxe, až po nejsilnější, jako jsou různá vodohospodářská opatření, tedy příkopy, průlehy nebo vodní nádrže.

Úspěšnost organizačních a agrotechnických opatření závisí zejména na zemědělcích. „Realizace agrotechnických opatření probíhá především prostřednictvím různých zemědělských subjektů, protože v krajině jsou samozřejmě oni těmi hlavními hráči. Mají významný vliv na to, jestli území bude dobře vsakovat vodu, jestli poteče do obce voda čistá, jestli vzniknou škody na majetku obcí a občanů či na samotné půdě při záplavách,“ říká František Pavlík.

SPÚ podle něj umí poměrně dobře dotáhnout do konce ona vodohospodářská opatření v rámci realizace společných zařízení. Umí navrhnout cesty, nádrže, příkopy nebo průlehy. A umí tato opatření nechat postavit a následně předat obcím. Úřad díky tomu plní funkci veřejného zájmu. Velice důležité je, že se k návrhům společných zařízení vyjadřují další orgány státní správy a že nakonec jsou schvalovány zastupiteli jednotlivých obcí.

Generel vodního hospodářství

Dalším výsledkem vědecké a odborné práce, který pomáhá při zavádění opatření v boji se suchem a erozí, je Generel vodního hospodářství krajiny ČR. „Považuji ho za náš velmi inovativní projekt. Zemědělci jsou pro nás zásadními partnery a zásadními hráči, kteří působí v krajině. SPÚ je tím hlavním subjektem, s jehož pomocí je možné ovlivňovat plochu v krajině. Při našich setkáních se zemědělci získáváme zpětnou vazbu o tom, jestli a jak jsou vystavováni dopadům klimatické změny. Oni přitom cítí, že je nutné hledat nová řešení a že je nutné do krajiny přivádět nové prvky, případně hledat ekonomické a legislativní nástroje k tomu, abychom mohli účinná opatření realizovat,“ říká František Pavlík. A dodává: „Projekt generelu jsme začali řešit na základě iniciativy Agrární komory ČR. Mimo jiné jsme zjišťovali, jaké informace o vodě a suchu jsou k dispozici. A pak byl vytvořen velice široký tým spoluřešitelů a partnerů.“

Podle Pavlíka patří největší dík Mendelově univerzitě v Brně a Ústavu globální změny Akademie věd ČR. Spojení různých institucí představovalo velký úkol i přínos. Zpřístupnily se informace, které měly jednotlivé instituce mnohdy jen samy pro sebe a které nyní jsou k dispozici pro hledání komplexního řešení. Projekt, který se orientoval hlavně na zemědělce, se v první fázi snažil hledat místa, kde hrozí největší problémy z hlediska dvou úrovní. Jednak kvůli nedostatku vody v krajině, jednak kvůli jejímu přebytku. „Z pohledu kombinace vodní eroze a zemědělského sucha vznikla mapa nejohroženějších lokalit v rámci ČR. A je patrné, že suchem či erozními vlivy je postižená významná část České republiky, přesněji padesát procent všech zemědělských ploch,“ dodává František Pavlík.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

2 dní 7 hodin

Zapojili jsme se do akce "Ukliďme Česko s SPÚ".

Třicet dobrovolníků z řad zaměstnanců SPÚ sesbíralo v Praze mezi Modřany a Hodkovičkami více než 25 pytlů odpadků. Děkujeme MČ Praha 4 za bezplatný svoz a likvidaci pytlů.

Akce se uskutečnila ve čtvrtek 17.5. #uklidmecesko #vidlsemuklidilsem #mčpraha4

5 dní 9 hodin

Ing. Vilém Jurek : "Mám první radu pro všechny majitele zemědělské půdy. Zajeďte se podívat, jak váš pozemek vypadá a co se na něm pěstuje... Chcete vytvořit remízek v poli? Chcete zachránit alespoň malý kousek polnosti pro přírodu? Už se nemůžete dívat na ty obrovské lány připomínající poušť? Máte jedinečnou možnost to změnit!"

Přečtěte si celý článek Ing. Jurka, krajinného ekologa a vedoucího úseku Péče o přírodu v Rezekvítku.

https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2019/20-2019/strucny-manual-jak-udelat-neco-dobreho-pro-krajinu

1 týden 9 hodin

V Rodově právě budujeme poldr, zasakovací průleh, protierozní hrázky pro snížení eroze půdy i smyvu a splachu ornice ze svažitých terénů až do zastavěného území obce. Současně poldr usměrní odtok vody z přívalových dešťů a zadrží vodu v krajině. Následnou výsadbou 123 stromů, 676 keřů a zatravněním v poldru, zasakovacím průlehu a liniově podél polních cest a svahů protierozní hráze a příkopů zapojíme zeleň do této intenzivně obhospodařované krajiny.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn