Povodně v Kurdějově zvládnou díky poldru, vinohradům i zatravnění

Povodně v Kurdějově zvládnou díky poldru, vinohradům i zatravnění

Obec Kurdějov se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji a má 426 obyvatel. Katastr vesnice navazuje na ten hustopečský ze severovýchodní strany. Mezi společná zařízení v obci patří suchá ochranná nádrž Pod Lipinami. I díky ní učinili přítrž problémům s velkou vodou.

„Vše začalo naší žádostí o komplexní pozemkové úpravy, to se psal rok 2006. Skončily někdy v roce 2010 a pak jsme získali i plán společných zařízení. Hlavním motivem byla však snaha pomocí pozemkových úprav vyřešit majetkoprávní vztahy. Ztráceli jsme v tom orientaci a díky pozemkovým úpravám se hodně věcí vyjasnilo. Také jsme navrhli komunikace tam, kde nebyly, a tím se vyřešily i přístupy k pozemkům,“ popisuje starosta Kurdějova Jaroslav Matýšek spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

Plán společných zařízení navazující na pozemkové úpravy byl dokončen v roce 2011. A po dalších dvou až třech letech byl jako první vybudován poldr v lokalitě Pod Lipinami. Hráz je při čelním pohledu vysoká pět metrů a její šířka je okolo osmdesáti metrů. Plocha poldru je velká asi jeden hektar a v čase, kdy nejsou zrovna problémy s velkou vodou, je zatravněná. Nádrž zajišťuje ochranu obce před povodněmi, které v minulosti způsobovaly velké škody. Kolem nádrže, která je významným krajinotvorným prvkem, byla vybudována i nová cesta a podél ní je vysázena zeleň.

Průleh a hrázky

„Téměř všechno, co jsme v rámci společných zařízení realizovali, jsou protipovodňová opatření. Naše obec se nachází v jakési kotlině a problémy s vodou, erozí a bahnem tu byly celkem časté,“ říká starosta Matýšek a dodává, že větší povodně byly v obci například během roku 2010. Tehdy se voda dostala i do některých domů. Příčin podle starosty bylo hned několik: „Šlo také o špatný způsob hospodaření zemědělců. Ti například pěstovali nevhodné plodiny, jako je kukuřice, ve svazích. Ty už ale teď máme zatravněné. A na některých místech jsou místo polí vinohrady se zatravněným meziřadím. Tím jsme se také trochu vrátili k vinařské tradici, která je u nás opravdu hodně dlouhá. Eroze je i díky tomu utlumená, a když přijdou přívalové srážky, tak už nám do vesnice nehrnou bláto. V tom nejhorším případě už jde jen o vodu. Cílem nádrže totiž není vodu zcela zastavit, ale spíš zredukovat odtok. A to se i daří.“

Přívalové srážky v obci už nebyly asi čtyři roky. Po vybudování poldru však už v Kurdějově zažili jednu prudší bouři, během které se funkčnost vodního díla projevila na výbornou. „Na potoce máme ještě ochranné hrázky, kterých je asi pět. A také nesmím zapomenout na zatravněný průleh v části obce Stará hora. Je to jedno z dalších protipovodňových opatření. Kdyby přišly opravdu vydatné přívalové deště, asi bychom to v potoku viděli, ale zatím protipovodňová opatření fungují velice dobře,“ popisuje starosta Kurdějova.

Kurdějov

Digitalizace katastru

V oblasti protipovodňových opatření již v Kurdějově žádné další projekty nechystají. Do něčeho podobného by se pustili jen v případě, že by se časem ukázalo, že existující opatření nejsou dostatečná. To však starosta Matýšek zatím nepředpokládá: „Kromě realizace jednotlivých opatření musím vyzdvihnout, že většina svahů v okolí obce byla zatravněna. Voda se tak dnes daleko lépe vsakuje.“

Starosta si pochvaluje, že zároveň s pozemkovými úpravami došlo na digitalizaci katastru, a díky tomu se upřesnila velikost jednotlivých ploch. Papírově se však obec trochu zmenšila. Údaje o plochách byly totiž na starých nepřesných mapách nadnesené, a přestože katastr zůstal fyzicky stejný, papírově po pozemkových úpravách zeštíhlel o celých 500 hektarů.

„Hodně nám záleželo na tom, aby to, co v digitální katastrální mapě bude zaneseno po pozemkových úpravách, odpovídalo skutečnosti. Ke spolupráci byli vyzváni samozřejmě i soukromí majitelé pozemků. Někteří měli přehnané nároky, ale vše se nakonec podařilo vyjasnit a urovnat,“ říká Matýšek.

Vyřešení přístupnosti

I když se zatím zdá, že boj s velkou vodou v Kurdějově zvládli na jedničku, projektům společných zařízení ještě poslední slovo neřekli. V plánu je ještě jedna cesta, která by měla katastr obce propojit s Horními Bojanovicemi. „Tímto směrem je takový poměrně velký kopec, takže tam musí být zpevněná komunikace, protože štěrk by se tam asi neudržel. O vybudování této 250 až 300 metrů dlouhé komunikace ještě budeme SPÚ žádat,“ dodává starosta.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

3 dní 7 hodin

Obnovená vodní nádrž, která slouží i k rekreačním účelům, je nejviditelnějším přínosem projektu protierozních opatření v obci Horní Lipka. Na místo jsme vrátili i původní vodní tok ústící do nádrže a oživili dva někdejší mokřady. Podél nádrže i mokřadů jsme vysadili zeleň. Stavba zadrží vodu a ta tak nezaplaví dané území. Nabízí také vhodné podmínky pro výskyt vodomilných živočichů a rostlin.

3 dní 7 hodin

Ministr zemědělství Miroslav Toman, ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička dnes na společné tiskové konferenci představili hlavní změny v řešení pozemkových úprav.

V závislosti na klimatických změnách se pozemkové úpravy zaměří na dlouhodobé zadržení vody v krajině, jejich součástí nově bude i řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody...
Více informací v tiskové zprávě: https://www.spucr.cz/aktuality/pozemkove-upravy-se-zmeni-zameri-se-na-dlouhodobe.html

1 týden 3 dní

Výstavbou krajinotvorné nádrže Mušalec jsme obnovili systém propojených rybníků, které nejen zachycují vodu, ale výrazně snižují průběh a následky případné povodňové vlny. Nádrž také zvyšuje zásoby podzemní vody a zlepšuje protierozní ochranu. Mimo to slouži pro místní i jako příjemné místo pro relax. V roce 2015 jsme navíc v rámci plánu společných zařízení přistavěli polní cestu s mostem a vysázeli lokální biokoridor.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn