Poldry v Hati brání povodním

Poldry v Hati brání povodním

Několik poldrů, které chrání obec před následky přívalových dešťů, a také nové cesty mají v Hati na Opavsku díky spolupráci se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). 

Nejvýraznějším výsledkem spolupráce obce Hať s pozemkovým úřadem je poldr Pískovna. Opavská pobočka SPÚ připravila projekt jako poslední a zároveň největší z protipovodňových opatření v rámci schváleného plánu společných zařízení v katastrálním území Hať. Stavba byla dokončena v červnu 2015. Jejím cílem bylo především zlepšení ochrany zastavěného území. Nový poldr zachytí přívalový odtok z výše položených míst. Pro zvýšení ekologické funkce ho doplňuje tůň pro obojživelníky a zimoviště v prostoru zátopy. Bonusem jsou keře a stromy vysázené po obvodu území určeného k zatopení.

Další dva poldry jsou navrženy územním plánem mimo pozemkové úpravy v lokalitě U Štípek (k. ú. Darkovice a k. ú. Hať), které mají zadržet povodňovou vlnu z přilehlého povodí v jižní části Darkovic tak, aby průtok povrchových vod při stoleté vodě zvládla kanalizační síť obce a nedošlo k zatopení přilehlých pozemků, obydlí či komunikací.

Čtvrtou a nejmenší nádrží a zároveň první postavenou je poldr v lokalitě U Mareše. Pozemkový úřad ho vybudoval ještě před schválením pozemkových úprav se souhlasem dotčených vlastníků, které chrání před záplavami z přívalových srážek. Jako součást plánu společných zařízení byla také postavena nebo rekonstruována síť polních komunikací, kdy investorem byl nejen SPÚ, ale i obec. Obec z vlastních prostředků rekonstruovala část Záhumenní cesty a celý úsek Příční cesty s novou odbočkou  k polské hranici.

„Pozemkové úpravy se začaly připravovat z podnětu obce i na základě žádostí hospodařících vlastníků parcel v roce 1993, kdy bylo zahájeno řízení veřejnou vyhláškou. Důvodem byly požadavky na obnovu cest, ochrana zastavěného území proti záplavám či vyčlenění pozemků u státní hranice pro vlastníky z řad polských občanů. Přípravné geodetické i projekční práce však začaly až dlouho po úvodním jednání – v roce 1997,“ říká referentka obce Hať Helga Cigánová.

Území se složitou historií

„SPÚ i projektant měli snahu maximálně vyjít vstříc požadavkům vlastníků parcel při návrhu nových pozemků, aby bylo dosaženo souhlasu všech,“ vypráví dál. Vše se podle ní ale trochu zkomplikovalo. Došlo totiž na opakovaná projednávání návrhů nových pozemků kvůli neúčasti vlastníků. „Někteří dokonce vzali zpět to, co už jednou schválili. Měnily se i plány společných zařízení,“ dodává Helga Cigánová. Tyto komplikace značně prodloužily celý proces.

„Přesvědčovat a vysvětlovat některým vlastníkům pozemků, že navrhovaná opatření jsou ku prospěchu celé obce bylo těžké. Rovněž jsme tu měli mnoho pozemků zapsaných na tzv. neidentifikovatelné vlastníky a snahou projektanta i SPÚ bylo tento stav v katastru nějak smysluplně uspořádat,“ vysvětluje Helga Cigánová. To se podařilo u pozemků, kde nebyli dohledáni potenciální dědicové. Jednalo se převážně o neznámé potomky – dědice německých občanů, kteří zahynuli ve 2. světové válce. Ty byly převedeny na stát a využity pro návrh společných zařízení. Náročné bylo i zaměření celého upravovaného území – jeho celková plocha je 1220 hektarů. Geodetickým podkladem byly přitom rastrové mapy původního pruského pozemkového katastru.

Záhumenní cesty

A jak pozemkové úpravy a společná zařízení zlepšily život v Hati? „Výrazně se zlepšila ochrana před přívalovými vodami, rekonstruovány byly stávající polní cesty, vybudovaly se nové zpevněné komunikace a scelily se a vytyčily nové hranice pozemků pro hospodařící vlastníky. Těm byly i navrženy protierozní osevní postupy,“ vyjmenovává Helga Cigánová. Protierozní zatravnění, které bylo hospodářům také doporučeno, však někteří uživatelé nebo vlastníci nedodržují. „To bohužel zvyšuje erozi půdy a současně zhoršuje situaci v obci během přívalových srážek,“ dodává referentka.

Podle ní v Hati s výstavbou společných zařízení zatím neskončili: „V současné době je rozpracována dokumentace pro realizaci Záhumenní cesty v délce 1416 metrů v trase stávající nezpevněné hlinité komunikace. S ní souvisí návrh zasakovacího průlehu se vsakovacími jímkami s ochranným zatravňovacím pásem (namísto záchytného příkopu) nad touto komunikací. Ten by měl spolupůsobit při protierozní i protipovodňové ochraně severní části intravilánu. Jsou připraveny pozemky pro dobudování cestní sítě, které budou využívány i jako cyklostezky pro turistiku a rekreaci obecně. A také pro výsadby prvků Územního systému ekologické stability, doprovodné zeleně podél polních cest, na které může obec čerpat prostředky z dotačních programů MŽP.“

Důležité jsou konzultace

Díky dlouholetým zkušenostem s realizací projektů společných zařízení mohou v obci Hať předávat své zkušenosti. Na co by si tedy podle referentky Cigánové měly obecní samosprávy v takové situaci dát pozor? „Dobré je důkladně prokonzultovat s pořizovatelem a zpracovatelem Komplexních pozemkových úprav zejména vodohospodářská opatření, problém přívalových vod, dále opatření dopravní, půdoochranná a Územní systém ekologické stability (biokoridory, biocentra). Podmínkou návrhu realizací společných zařízení je dostatek státní, případně obecní půdy pro vysměňování s dotčenými vlastníky. Pokud v katastru již pozemky nejsou, je třeba vlastníky připravit na krácení jejich vlastnického nároku (výměry) nebo na výkupy pozemků. Také je nutné najít vhodného zpracovatele pozemkových úprav, který bude mít dostatečnou personální a odbornou kapacitu či zastupitelnost. Zkušeně navrhne lhůty pro jednotlivé etapy KPÚ již v rámci výběrového řízení na zhotovitele, bude tyto dohodnuté lhůty zpracování jednotlivých části KPÚ dodržovat. Nezanedbatelný je i takzvaný lidský faktor, protože ne každý vlastník pozemků zahrnutých v obvodu pozemkové úpravy má vstřícný vztah k navrhovaným řešením v rámci pozemkových úprav. Při projednávání se dostanou na povrch i sousedské nebo rodinné neshody, které by podle těchto účastníků měly vyřešit Komplexní pozemkové úpravy,“ vypočítává Helga Cigánová.

Jak se žije v Hati

Ale nejsou to jen pozemkové úpravy, díky kterým je Hať zajímavá. Z oblasti společenského života obce stojí za zmínku především vyhlášené Haťské dožínky, které mají více než dvacetiletou tradici. Stejnou dobu už také trvá spolupráce se sousední obcí Krzyżanowice’. A s tím souvisejí kulturní a společenské akce jako např. „Hudba nezná hranic“.

Mezi vydařené a každoroční akce patří Den obce a multižánrový festival Hafest. Za zmínku stojí realizovaný projekt ve spolupráci s gminou Krzyżanowice s názvem Rekonstrukce silnice spojující obce Hať a Rudyszwald v rámci zlepšení dostupnosti příhraniční oblasti. Další společnou akcí byla výstavba cyklostezky mezí Hatí a Krzyżanowicemi, která je v hojné míře využívána cyklisty jak z naší strany, tak i ze sousedního Polska,“ dodává Cigánová. V Hati v Moravskoslezském kraji žije přibližně 2 600 obyvatel. Poprvé byla v historických pramenech zmíněna v roce 1250, kdy patřila do majetku Velehradského kláštera.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 den 16 hodin

Že už jste na tuhle travinu narazili při svých procházkách krajinou? Pak vězte, že tahle energetická plodina u pole neroste pro nic. Spousta zemědělců vám potvrdí, že sveřep bezbranný efektivně chrání půdu před erozí tím, že fixuje ornici na svém stanovišti. A navíc je využívána jako obnovitelný zdroj energie. Zkrátka není tráva jako tráva! :-)

1 týden 12 hodin

Posílání zpráv, hackeři i odstřihnutí některých jedinců od sítě. Taky vám to zní povědomě? Aby ne, i stromy mají svůj „treenternet“, díky němuž můžou přežít extrémní sucho a posílat si živiny a sdělení. A někdy se dokonce obětují pro mladší a silnější druhy! Podívejte se, jak tzv. Wood Wide Web pěkně vykreslili tvůrci z BBC.

1 týden 2 dní

Martin Hutař začal s ekologickým zemědělstvím ještě na sklonku komunistického režimu. Dnes patří mezi jeho přední a také první propagátory. Přečtěte si, co je podstatou ekologického zemědělství a proč (a za co) se z Rakouska pašovala špalda.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn