Panské rybníky jako ozdoba Bublavy

Panské rybníky jako ozdoba Bublavy

V severní části obce Bublava na Krušnohorsku ve svazích naproti Bleibergu byly obnoveny tři malé vodní nádrže a k nim vedou nové cesty. Rybníky jsou průtočné a slouží jako rezervoár vody. Regulací je tak možné korigovat průtok v Bublavském potoku. Obec instalovala po dokončení stavby u rybníků lavičky a stoly, které slouží k posezení turistům v malebném cípu Krušných hor.

Zlatým hřebem projektů společných zařízení, která se v Bublavě budovala po dokončení pozemkových úprav, byly podle starosty Igora Jirsíka Panské rybníky. „Obnovili jsme tři historické vodní plochy, jejichž dávná existence už byla téměř zapomenutá. Rybníky byly na starých mapách, ale téměř nikdo si je už nepamatoval. Možná s výjimkou toho spodního. Na ty horní si nepamatoval nikdo. Ale byly stále vedeny jako vodní dílo. Kvůli obnově jsme čekali na peníze od Evropské unie, ale dotační titul, o který jsme chtěli žádat, byl nakonec vymazán. Obávali jsme se, aby nepropadlo stavební povolení. Státní pozemkový úřad se nakonec postaral o financování ze státního rozpočtu. Jako obec jsme se na tom ale moc nepodíleli, protože jsme díky našemu slavnému nedokončenému akvaparku ještě v dluzích a přímo jako obec dotace čerpat nemůžeme,“ říká starosta s odkazem na aféru z konce 90. let, kvůli níž se Bublava dostala do médií.

Výstavba Panských rybníků začala v dubnu 2014 a v listopadu 2015 došlo na kolaudaci. Starosta Jirsík si staronové vodní plochy nemůže vynachválit: „Rybníky jsou nádherné. Výstavba byla dozorovaná SPÚ. Hlavním účelem je zadržování, tedy retence vody v krajině. Uvažovali jsme i o využití k rekreaci, koupání či rybolovu. To ale neprošlo. Nejedná se tedy o klasické koupaliště, možnost koupání ale samozřejmě existuje, ovšem jen na vlastní nebezpečí. A tak o tom informují i cedule. K hornímu a prostřednímu rybníku jsme koupili stůl a dvě lavice. Vím, že tam jezdí hodně cyklisté. Jako obec zajišťujeme jednou až dvakrát ročně sekání porostu kolem rybníků. Je to tam moc pěkné.“

_bublava2

Propojení v agroturistice

Cesty byly vybudované v průběhu asi pěti let, jedna z nich je asfaltová, ostatní štěrkopískové. Všechny se nacházejí uvnitř obce a jsou využívány i k rekreačním účelům, třeba jako cyklostezky. Jedna dokonce slouží i jako běžecká trať. Bublava, která má 400 obyvatel, je mezi turisty populární, je tu i lyžařský areál a vesnicí vede Krušnohorská magistrála. A nejen proto tu plánují další cesty. Jenže projektů bylo uskutečněno mnohem více. „Zrekonstruovali jsme historické polní sjezdy. Nejsme totiž jenom turistickou oblastí, ale funguje u nás i zemědělství. A propojení je v tzv. agroturistice,“ říká Igor Jirsík, starosta Bublavy.

Obec Bublava je podle starosty velice spokojená se spoluprací se SPÚ – na projektech spolupůsobili nejprve se sokolovskou pobočkou SPÚ a později po sloučení poboček v roce 2013 s tou karlovarskou. Do Karlových Varů se ale přesunuli právě zaměstnanci ze Sokolova. „Těm obcím, které teprve pozemkové úpravy čekají či o nich uvažují, bych doporučil, aby se do něčeho podobného pustily. Pro nás ta spolupráce byla velice výhodná, protože jako zadlužená obec – a nejsme jediní v republice – na vlastní pěst jinak žádné projekty realizovat nemůžeme.“

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 hodina 27 minut

Dobelice na Znojemsku se už nemusí bát přívalových deštů! Jaká opatření jsme v rámci komplexních pozemkových úprav zrealizovali, si přečtěte v našem článku.

4 dní 1 hodina

V letech 2017 a 2018 jsme provedli opravu nebo záchovné práce u dvanácti drobných sakrálních staveb nacházejících se na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ. Opravy byly prováděny ve spolupráci s místně příslušnými obecními úřady a orgány památkové péče. Touto formou napomáháme k obnově a udržení kulturního dědictví venkovské krajiny.

6 dní 3 hodin

Delegace SPÚ v čele se zástupcem ústředního ředitele Martinem Vrbou se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Slovensko — krajina neznámych vlastníkov“, která proběhla 11. - 12. října ve slovenské Nitře. Akci pořádala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře a Komora pozemkových úprav SR. Naši zástupci představili nejen činnost SPÚ, ale především naše mnohaleté zkušenosti s pozemkovými úpravami. Cílem setkání byla diskuze o pozemkových úpravách z hlediska jejich potenciálu, využitelnosti, společenského a ekonomického dosahu a dopadu na životní prostředí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn