Kapková závlaha ušetří zemědělcům až dvě třetiny nákladů na vodu

Kapková závlaha ušetří zemědělcům až dvě třetiny nákladů na vodu

Kapková závlaha je systém, díky kterému zemědělec dávkuje vodu přímo k jednotlivým rostlinám. Tím výrazně snižuje její ztrátu a šetří náklady spojené s jejím čerpáním. Je to vůbec nejefektivnější typ zavlažování a budeme jej nejspíš potřebovat stále častěji.

Základem tohoto systému je rozvod tenkých hadiček se spoustou aplikátorů (odkapávače, rosiče či mikropostřikovače) umístěných podél rostlin. Voda tak „kape“ přímo k jednotlivým rostlinám. „Tato metoda zabraňuje zbytečnému vypařování a ušetří tak zemědělci až dvě třetiny klasické zálivky,“ říká Ing. Milan Rybka, ředitel odboru vodohospodářských staveb ze Státního pozemkového úřadu. Systém umožňuje i individuální nastavení závlahy pro pěstování různých rostlin. Existují i tzv. chytré závlahy, které jsou řízeny počítačem a díky senzorům umožňují ovládání závlahového systému na dálku. Pořizovací cena kapkové závlahy je sice vyšší než u klasických systémů, ale zaručena je návratnost investice.

„V principu je kapková závlaha na poli stejná jako ta, kterou znáte ze zahrádek, jen je podstatně větší. Někdy se tam nechává trvale, jinde je dočasně a dává se pryč na zimu nebo se přesouvá podle osevního plánu tam, kde je zrovna potřeba. Na rozdíl od zahrádky také potřebujete významný zdroj vody. Většinou se používá povrchová voda, když není, můžete použít i podzemní,“ vysvětluje Milan Rybka.

Inovace z Izraele

Kapková závlaha je jednou z nejvýznamnějších světových inovací v oblasti zemědělství od dob výroby postřikového zavlažování ze 30. let 20. století. Moderní technologii kapkové závlahy vyvinul v Izraeli Simcha Blass se synem Ješajahuem. První experimentální systémy tohoto typu zde vyzkoušeli v roce 1959. V 60. letech se pak tato velmi účinná metoda zavlažování rozšířila i do Austrálie a Severní Ameriky.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám v Izraeli je tamější zemědělské hospodaření v převážné míře na využití závlah závislé. Vodní zdroje jsou vzácné, takže úspora je velmi důležitá. Té se v Izraeli podařilo dosáhnout právě využitím technologie kapkových závlah. Jejich efektivita se tu pohybuje na hranici 95 %. V poslední době jsou stále častěji využívány právě chytré kapkové závlahy.

V Česku se kapková závlaha nejvíce využívá při pěstování zeleniny a ovoce (okurky nakládačky, brambory, papriky a rajčata, salát a jahody), v ovocných sadech, chmelnicích a u vinné révy. Zároveň se u nás velmi osvědčila technologie kapkové závlahy ve spojení s přihnojováním.

„Byl jsem loni na jižní Moravě, a když se podíváte na pole, okamžitě vidíte rozdíl. Na jedné straně byla zavlažovaná kukuřice, která byla zelená a měla dva metry, a vedle je metrová suchá hnědá kukuřice na poli bez závlahy. Z toho je vidět, že takovou závlahou můžete nejen zvýšit výnos, ale i ovlivnit dobu sklizně,“ říká Milan Rybka.

„Pětileté sucho“ každý rok

Odborníci předpokládají, že pokud se budou klimatické podmínky vyvíjet jako doposud, stane se dnešní tzv. pětileté sucho již v období 2021–2040 v podstatě standardním rokem. To znamená, že sucho, které se teď navrací zhruba jednou za pět let, bude každoroční. Nebude tedy možné uspokojit nároky na vodní zdroje pro závlahové účely zejména v oblastech v povodí Dyje, na Rakovnicku a Lounsku. K udržení nebo rozšiřování zavlažovaných ploch bude nezbytné stále častěji využívat efektivnější technologie závlah, jako je právě ta kapková, nebo stavět nové vodní nádrže určené k zadržování vody, případně ji dopravovat z vlhčích míst do oblastí ohrožených suchem.

Foto: Shutterstock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 hodina 22 minut

Dobelice na Znojemsku se už nemusí bát přívalových deštů! Jaká opatření jsme v rámci komplexních pozemkových úprav zrealizovali, si přečtěte v našem článku.

4 dní 1 hodina

V letech 2017 a 2018 jsme provedli opravu nebo záchovné práce u dvanácti drobných sakrálních staveb nacházejících se na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ. Opravy byly prováděny ve spolupráci s místně příslušnými obecními úřady a orgány památkové péče. Touto formou napomáháme k obnově a udržení kulturního dědictví venkovské krajiny.

6 dní 3 hodin

Delegace SPÚ v čele se zástupcem ústředního ředitele Martinem Vrbou se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Slovensko — krajina neznámych vlastníkov“, která proběhla 11. - 12. října ve slovenské Nitře. Akci pořádala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře a Komora pozemkových úprav SR. Naši zástupci představili nejen činnost SPÚ, ale především naše mnohaleté zkušenosti s pozemkovými úpravami. Cílem setkání byla diskuze o pozemkových úpravách z hlediska jejich potenciálu, využitelnosti, společenského a ekonomického dosahu a dopadu na životní prostředí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn