Díky pozemkovým úpravám se lidé chovají ke krajině lépe

Díky pozemkovým úpravám se lidé chovají ke krajině lépe

„Pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem rozvoje krajiny. Státní pozemkový úřad je díky nim jedním z garantů krajinného inženýrství,“ uvedla v úvodu své přednášky loni na 4. ročníku Děčínského dialogu o vodě vedoucí teplické pobočky SPÚ Soňa Balcárková.

Cílem přednášky bylo představit veřejnosti pozemkové úpravy jako nástroj k rozvoji venkova a k zadržení vody v krajině a seznámit účastníky s činností Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

SPÚ spravuje veškeré státní zemědělské nemovitosti, pozemky, budovy či vodohospodářské stavby, privatizuje majetek, realizuje prodeje, převody zemědělských pozemků a vypořádává restituční nároky.

„V posledních letech je úkolem SPÚ spíše nákupem či směnou rezervu státních pozemků vytvářet než pozemky prodávat a tím omezit náklady na výkupy pozemků pro potřeby státu,“ řekla Soňa Balcárková v úvodu prezentace.

Pozemkový úřad také spolupracuje s odbornou veřejností a s vysokými školami v oblasti ochrany vody a půdy. „Vytváříme návrhy opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. SPÚ spolupracuje na monitoringu eroze zemědělské půdy, a proto je důležité erozní události ve svém okolí nahlásit na příslušnou pobočku SPÚ. Pozemkový úřad se také podílí na projektu Intersucho. Jde o sledování sucha a jeho následků pro jednotlivé zájmové oblasti,“ říká vedoucí teplické pobočky SPÚ.

Již druhým rokem patří k činnostem SPÚ aktualizace databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a jejich zpracování a údržba dat. Dříve se o tuto oblast staral Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Hlavní činností SPÚ jsou pozemkové úpravy, jejich řízení a financování.

Pozemkové úpravy

Co je cílem pozemkových úprav? „Je to prostorové a funkční uspořádání pozemků. V první řadě je to uspořádání vlastnických vztahů, vytvoření podmínek pro racionální hospodaření, obnovu a rozvoj krajiny řešeného území. Pozemkové úpravy se většinou řeší v rámci jednotlivých katastrálních území. Při pozemkových úpravách se navrhují nejen nové tvary a velikosti pozemků, ale i společná zařízení sloužící například k zpřístupnění pozemků, zlepšení prostupnosti území, protierozní ochraně území, neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně a zúrodnění zemědělské půdy a k zvýšení ekologické stability krajiny či navracení ovocných stromů do krajiny. Důležitými cíli jsou vodohospodářská opatření k zadržení vody v krajině, která přispívají k boji proti suchu, k ochraně území před povodněmi či před různými erozními událostmi,“ říká Soňa Balcárková.

Dalším cílem pozemkových úprav je zajištění podmínek ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a obnovení vztahu lidí k půdě a krajině. „A věřte, že v obcích, kde se již pozemkové úpravy dokončily, to tak opravdu je. Stává se, že vlastníci nevědí, kde své pozemky mají, a dozví se to až díky pozemkovým úpravám. K pozemkům i okolní krajině se pak chovají mnohem lépe. V místech, kde už pozemkové úpravy proběhly, je rozdíl patrný na první pohled. Jako příklad by se dalo uvést vodohospodářské opatření v Záhoří, kde se vlastník vedlejších, dosti zanedbaných pozemků inspiroval a na své náklady již buduje malou vodní plochu tak, že obě budou tvořit významný krajinný celek,“ dodává Soňa Balcárková.

Na začátku je podnět

Samotné projektování pozemkových úprav trvá zhruba čtyři roky a zahájeny jsou většinou na základě nějakého podnětu – žádosti obce, vlastníků pozemků, nebo si pozemkové úpravy může vyžádat například chystaná výstavba dálnice či obchvatu. „To byl mimo jiné v našem regionu případ výstavby rychlostní komunikace R7 na Chomutovsku či kladrubské spojky na Teplicku,“ připomíná Soňa Balcárková.

„Součástí projektu pozemkových úprav je i takzvaný plán společných zařízení, který je základní kostrou návrhu pozemkových úprav. Je tam navržena celá cestní síť pro dané katastrální území, vodohospodářská a protierozní opatření, prvky ekologické stability, jako biokoridory, biocentra, krajinná zeleň a interakční prvky i další opatření, která mají za úkol zlepšit zemědělské hospodaření a ekologickou stabilitu území. K plánu společných zařízení se vyjadřují dotčené orgány státní správy, sbor vlastníků a schvaluje jej zastupitelstvo dané obce. Výstupem pozemkových úprav je digitální katastrální mapa s novými listy vlastnictví, která se zavede do katastru nemovitostí. Vlastníkům se nové pozemky na základě jejich žádosti vytyčí. Nejen toto, ale i celé zpracování pozemkových úprav je hrazeno z prostředků státu. Další fází je realizace společných zařízení, která je rovněž hrazena z prostředků státu nebo z dotačních programů EU. SPÚ následně zajišťuje projektovou dokumentaci, stavební povolení a samozřejmě realizaci či výstavbu navržených zařízení. Po dokončení vše předá bezplatně obci. To se týká pozemků i samotných společných zařízení,“ vysvětluje vedoucí teplické pobočky SPÚ.

Při pozemkových úpravách cesty nevznikají jen pro zemědělské účely, ale využívají se třeba i jako cyklostezky nebo chodníky. „Jako příklad mohu uvést realizaci cest ve Rtyni, které zajistily přístup k rybníku a propojení s obcí Velvěty. Lidé cesty často využívají k procházkám a cestou do Velvět již nemusí chodit po frekventované silnici. Omezil se také nežádoucí pohyb zemědělské techniky v obci,“ říká Soňa Balcárková a pokračuje, „nesmíme zapomenout na pozemky, o kterých se dá říci, že jsou pro rozvoj krajiny a obcí velmi důležité, území vyčleněná návrhem pozemkových úprav na výstavbu takových opatření, jako jsou například rybníky, nádrže, mokřady, průlehy, biokoridory a další prvky.“

Prostupnost nadevše

Jedním z úkolů pozemkových úprav je zajištění prostupnosti krajiny. A to nejen pro lidi díky cestám, ale i pro zvěř prostřednictvím biokoridorů, krajinné zeleně, která bývá i součástí návrhů polních cest.

„Pozemkové úpravy jsou velmi důležitým nástrojem pro zadržení vody v krajině. Pobočka Teplice realizovala několik vodohospodářských opatření, rybník v Babinách, tůňky v Razicích a letos jsme dokončili i malou vodní nádrž Žim-Záhoří. V soutěži Společné zařízení roku 2016 jsme vyhráli cenu veřejnosti s projektem vodohospodářského opatření ve Rtyni nad Bílinou. Jde o malou vodní nádrž s plochou 4,5 hektaru, cestami a doprovodnou zelení. Vybudované dílo svědčí o tom, že i ze zanedbané a devastované krajiny může vzniknout něco účelného a hezkého zároveň,“ říká Balcárková.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

15 hodin 16 minut

Motivem pro zahájení pozemkových úprav v Poděšíně na Vysočině bylo zdigitalizování katastrální mapy a vybudování společných zařízení, která by obec a její okolí chránila před povodněmi a erozí půdy. A to se také povedlo! Když před třemi lety lilo jako z konve, do obce se žádná bahnitá voda z polí nedostala. Stačilo postavit jen jeden rybník. Více si přečtěte v našem článku.

3 dní 15 hodin

Jak zabavit děti v nekonečném čekání na Ježíška? Vemte je zítra do Národního zemědělského muzea! Děti si vyzkouší zdobit vánoční perníčky, vyrobit vánoční lucerničku nebo přání a mohou se dozvědět něco nového o kaprech v expozici Rybářství. Navíc si můžete dopřát i sladkou tečku v podobě tradičních vánočních dobrot v expozici Gastronomie.
Více o akci zde: https://bit.ly/2Bq9iiH

4 dní 15 hodin

Hlasujte v kategorii – Zelená a dopravní infrastruktura! Podpořte svého favorita a rozhodněte, které společné zařízení získá cenu veřejnosti!

Kompletní seznam přihlášených projektů: https://bit.ly/2Q9urGj

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn