Díky pozemkovým úpravám se lidé chovají ke krajině lépe

Díky pozemkovým úpravám se lidé chovají ke krajině lépe

„Pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem rozvoje krajiny. Státní pozemkový úřad je díky nim jedním z garantů krajinného inženýrství,“ uvedla v úvodu své přednášky loni na 4. ročníku Děčínského dialogu o vodě vedoucí teplické pobočky SPÚ Soňa Balcárková.

Cílem přednášky bylo představit veřejnosti pozemkové úpravy jako nástroj k rozvoji venkova a k zadržení vody v krajině a seznámit účastníky s činností Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

SPÚ spravuje veškeré státní zemědělské nemovitosti, pozemky, budovy či vodohospodářské stavby, privatizuje majetek, realizuje prodeje, převody zemědělských pozemků a vypořádává restituční nároky.

„V posledních letech je úkolem SPÚ spíše nákupem či směnou rezervu státních pozemků vytvářet než pozemky prodávat a tím omezit náklady na výkupy pozemků pro potřeby státu,“ řekla Soňa Balcárková v úvodu prezentace.

Pozemkový úřad také spolupracuje s odbornou veřejností a s vysokými školami v oblasti ochrany vody a půdy. „Vytváříme návrhy opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. SPÚ spolupracuje na monitoringu eroze zemědělské půdy, a proto je důležité erozní události ve svém okolí nahlásit na příslušnou pobočku SPÚ. Pozemkový úřad se také podílí na projektu Intersucho. Jde o sledování sucha a jeho následků pro jednotlivé zájmové oblasti,“ říká vedoucí teplické pobočky SPÚ.

Již druhým rokem patří k činnostem SPÚ aktualizace databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a jejich zpracování a údržba dat. Dříve se o tuto oblast staral Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Hlavní činností SPÚ jsou pozemkové úpravy, jejich řízení a financování.

Pozemkové úpravy

Co je cílem pozemkových úprav? „Je to prostorové a funkční uspořádání pozemků. V první řadě je to uspořádání vlastnických vztahů, vytvoření podmínek pro racionální hospodaření, obnovu a rozvoj krajiny řešeného území. Pozemkové úpravy se většinou řeší v rámci jednotlivých katastrálních území. Při pozemkových úpravách se navrhují nejen nové tvary a velikosti pozemků, ale i společná zařízení sloužící například k zpřístupnění pozemků, zlepšení prostupnosti území, protierozní ochraně území, neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně a zúrodnění zemědělské půdy a k zvýšení ekologické stability krajiny či navracení ovocných stromů do krajiny. Důležitými cíli jsou vodohospodářská opatření k zadržení vody v krajině, která přispívají k boji proti suchu, k ochraně území před povodněmi či před různými erozními událostmi,“ říká Soňa Balcárková.

Dalším cílem pozemkových úprav je zajištění podmínek ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a obnovení vztahu lidí k půdě a krajině. „A věřte, že v obcích, kde se již pozemkové úpravy dokončily, to tak opravdu je. Stává se, že vlastníci nevědí, kde své pozemky mají, a dozví se to až díky pozemkovým úpravám. K pozemkům i okolní krajině se pak chovají mnohem lépe. V místech, kde už pozemkové úpravy proběhly, je rozdíl patrný na první pohled. Jako příklad by se dalo uvést vodohospodářské opatření v Záhoří, kde se vlastník vedlejších, dosti zanedbaných pozemků inspiroval a na své náklady již buduje malou vodní plochu tak, že obě budou tvořit významný krajinný celek,“ dodává Soňa Balcárková.

Na začátku je podnět

Samotné projektování pozemkových úprav trvá zhruba čtyři roky a zahájeny jsou většinou na základě nějakého podnětu – žádosti obce, vlastníků pozemků, nebo si pozemkové úpravy může vyžádat například chystaná výstavba dálnice či obchvatu. „To byl mimo jiné v našem regionu případ výstavby rychlostní komunikace R7 na Chomutovsku či kladrubské spojky na Teplicku,“ připomíná Soňa Balcárková.

„Součástí projektu pozemkových úprav je i takzvaný plán společných zařízení, který je základní kostrou návrhu pozemkových úprav. Je tam navržena celá cestní síť pro dané katastrální území, vodohospodářská a protierozní opatření, prvky ekologické stability, jako biokoridory, biocentra, krajinná zeleň a interakční prvky i další opatření, která mají za úkol zlepšit zemědělské hospodaření a ekologickou stabilitu území. K plánu společných zařízení se vyjadřují dotčené orgány státní správy, sbor vlastníků a schvaluje jej zastupitelstvo dané obce. Výstupem pozemkových úprav je digitální katastrální mapa s novými listy vlastnictví, která se zavede do katastru nemovitostí. Vlastníkům se nové pozemky na základě jejich žádosti vytyčí. Nejen toto, ale i celé zpracování pozemkových úprav je hrazeno z prostředků státu. Další fází je realizace společných zařízení, která je rovněž hrazena z prostředků státu nebo z dotačních programů EU. SPÚ následně zajišťuje projektovou dokumentaci, stavební povolení a samozřejmě realizaci či výstavbu navržených zařízení. Po dokončení vše předá bezplatně obci. To se týká pozemků i samotných společných zařízení,“ vysvětluje vedoucí teplické pobočky SPÚ.

Při pozemkových úpravách cesty nevznikají jen pro zemědělské účely, ale využívají se třeba i jako cyklostezky nebo chodníky. „Jako příklad mohu uvést realizaci cest ve Rtyni, které zajistily přístup k rybníku a propojení s obcí Velvěty. Lidé cesty často využívají k procházkám a cestou do Velvět již nemusí chodit po frekventované silnici. Omezil se také nežádoucí pohyb zemědělské techniky v obci,“ říká Soňa Balcárková a pokračuje, „nesmíme zapomenout na pozemky, o kterých se dá říci, že jsou pro rozvoj krajiny a obcí velmi důležité, území vyčleněná návrhem pozemkových úprav na výstavbu takových opatření, jako jsou například rybníky, nádrže, mokřady, průlehy, biokoridory a další prvky.“

Prostupnost nadevše

Jedním z úkolů pozemkových úprav je zajištění prostupnosti krajiny. A to nejen pro lidi díky cestám, ale i pro zvěř prostřednictvím biokoridorů, krajinné zeleně, která bývá i součástí návrhů polních cest.

„Pozemkové úpravy jsou velmi důležitým nástrojem pro zadržení vody v krajině. Pobočka Teplice realizovala několik vodohospodářských opatření, rybník v Babinách, tůňky v Razicích a letos jsme dokončili i malou vodní nádrž Žim-Záhoří. V soutěži Společné zařízení roku 2016 jsme vyhráli cenu veřejnosti s projektem vodohospodářského opatření ve Rtyni nad Bílinou. Jde o malou vodní nádrž s plochou 4,5 hektaru, cestami a doprovodnou zelení. Vybudované dílo svědčí o tom, že i ze zanedbané a devastované krajiny může vzniknout něco účelného a hezkého zároveň,“ říká Balcárková.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

9 hodin 28 minut

A do třetice všeho dobrého pro naše životní prostředí představujeme dva poslední vítěze soutěže Žít krajinou 2018. Podívejte se, jaká společná zařízení získala Cenu Státního pozemkového úřadu a pro kterou jste nejvíce hlasovali vy!

3 dní 6 hodin

Tento čtvrtek nás v Národním zemědělském muzeu čeká další zajímavé povídání v rámci cyklu přednášek Voda a půda. Tentokrát se na téma zadržení vody v krajině rozhovoří Ing. Jan Vopravil, Ph.D z Výzkumného ústavu meliorací a půdy a náš Ing. František Pavlík, Ph.D. zase představí praktická řešení. Začínáme tradičně v 17:00, stačí se jen zaregistrovat na uvedeném webu a přijít!

3 dní 12 hodin

Naše mladoboleslavská pobočka uspořádala koncem exkurzi v Jizerním Vtelně, kde zájemcům ukázala výsledky své práce v oblasti pozemkových úprav a realizace společných zařízení. Přečtěte si, jak naučná procházka probíhala. Zastávku po zastávce.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn