Jak vznikl katastr a pozemkové knihy

Jak vznikl katastr a pozemkové knihy

Na počátku novověku bylo jasné, že je potřeba udělat v evidenci pozemků pořádek. Už kvůli výběru daní. A tak vznikl katastr a pozemkové knihy. Avšak cesta to nebyla snadná.

Vzhledem k tomu, že první odhady výměry lánů, podle kterých se vybírala daň, byly nepřesné, stále se opakovaly stížnosti na nespravedlivé výše daní. Proto v roce 1571 podala Česká komora, úřad zřízený Ferdinandem I. Habsburským pro finanční správu, návrh na zaměření země. Dvorská komora, poradní orgán panovníka ve věcech finančních, to zamítla, protože se obávala, že by se daně začaly vybírat pravidelně. Do té doby bylo panovníkovi povoleno vybírat daň jen podle potřeby. A nepomohl tomu ani strach šlechty z toho, že by se daň začala vztahovat i na půdu panskou.

Během třicetileté války došlo k výraznému snížení počtu obyvatel, k emigraci šlechty a inteligence, velkým vlastnickým změnám a hospodářské devastaci selského stavu. Na obnovu země byla zavedena tzv. berně z půdy. Šlo o hlavní daň, která se vybírala z půdy poddanské. Stavovský český sněm ustanovil vizitační komise, které navštívily všechna panství a statky, vsi i poddanská pole, a na základě jejich zkoumání byl v roce 1654 vytvořen rustikální katastr zvaný berní rula. Byl to první úplný soupis daňových povinností v českých zemích. Obdobný katastr pro Moravu se nazýval lánový rejstřík, později rektifikační akta.

Tím však námitky proti daňovým výměrům neutichly. Berní rula se stále více ukazovala jako nedokonalá. Byla vytvořena za pouhé tři roky a byla v ní celá řada chyb. A hlavně nebrala v potaz rozdílnou úrodnost půdy v různých částech země. To se snažil napravit tzv. tereziánský katastr. Dvě aktualizace rustikálního katastru z let 1741 až 1757 odstranily v první fázi nejvýraznější nedostatky v oblasti úrodnosti půdy a v druhé zahrnuly i dominikální (panskou) půdu a rozdělily pozemky do osmi kategorií podle úrodnosti.

Zkušenosti s přesnějším měřením, které získal císař Josef II. při tvorbě tzv. milánského katastru (mapy v měřítku 1 : 3 000), vedly k vydání patentu o založení josefínského katastru v roce 1785. Prvním úkolem bylo určení, označení a popis obecních hranic, které se až na výjimky zachovaly dodnes.

Celé měření řídily zemské vrchní komise, které měly pod sebou komise krajské. Jednoduché a pravidelné pozemky měřili sedláci pod vedením vrchnosti. Nepravidelná a rozsáhlá místa zaměřoval většinou měřičským stolem přísežný zeměměřič, který byl členem krajské komise. Toto měření, byť často jen odkrokované, bylo základem prvního skutečného změření rozlohy jednotlivých parcel na území Čech a Moravy. Do josefínského katastru byl zaměřen rustikál i dominikál (panská půda). Rozdíly, které se při novém vyměřování zjistily a které byly mnohdy úmyslné, dosáhly až 60 %. To vedlo k odporu šlechty, která si po Josefově smrti v roce 1791 na Leopoldovi II. vymohla znovuzavedení tereziánského katastru. Což však zase zhoršilo výběr daní. O rok později tak vznikl kompromisní tereziánsko-josefínský katastr, kde platily výměry josefínského katastru a zdanění dominikálu i rustikálu, avšak při zachování nižšího ocenění pro dominikál.

Jak se uvádí v knize Pozemkové úpravy v České republice, vystoupil požadavek spravedlivého a úplného daňového výměru do popředí po státním bankrotu v roce 1811. František I. položil svým patentem z roku 1817 základ tzv. stabilního katastru. Ten se skládal z měřičského a písemného operátu. Roku 1818 bylo založeno tzv. triangulační ředitelství s výpočetní kanceláří. Nedílnou součástí byly indikační skici, které dnes představují významný zdroj informací. Toto mapové dílo bylo již založeno na vědeckých základech. S přestávkami bylo na našem území dokončeno v roce 1843. Řada z těchto grafických podkladů je dnes přístupná v elektronické podobě na portálu školských a odborných zařízení. Stabilní katastr založený na vědeckých podkladech je zeměměřičským dílem vysoké kvality. Pro dosažení plné funkčnosti však musely následovat další kroky.

V roce 1871 byl vydán knihovní zákon, který upravoval zakládání nových pozemkových knih jako dokladu o vlastnictví. Evidence byla velmi dobře promyšlena a celkem spolehlivě prováděna. Zapsány sem byly všechny nemovitosti a jejich vlastníci v evidovaném katastrálním území s výjimkou nemovitostí tvořících veřejný statek a nemovitostí zapsaných v jiných veřejných knihách. U každé nemovitosti byla zapsána i práva a povinnosti, které se vztahovaly na příslušný nemovitý majetek. Nedílnou součástí byla mapa, která se shodovala s katastrální mapou. Evidenci v pozemkových knihách narušili až komunisté, kteří je v blížící se době bez soukromého vlastnictví nepovažovali za důležité. Staly se archiváliemi, které pak velmi pomohly v době restitucí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

19 hodin 47 minut

U Blšan vznikla „opilecká stezka“. Tak říkají místní obyvatelé nové cestě, která zkrátí přesun nejen zemědělcům na pole, ale třeba i večer Bohoušovi domů.

4 dní 18 hodin

Žádné SCI-FI, inovace klíčí i v českém zemědělství! Už od nového roku můžou české farmy pokrokově monitorovat stav svých polí pomocí online aplikace CleverFarm a online senzorů, které využívají data z družice Sentinel. Zemědělci tak budou mít pod kontrolou například teplotu, vlhkost vzduchu i půdy i výskyt škůdců. O úspěšném pilotním provozu startu-pu CleverFarm si více přečtěte zde: bit.ly/CleverFarm

5 dní 21 hodin

V pátek 1. 12. 2017 jsme úspěšně zahájili 11. ročník soutěže „Žít krajinou“, která je zaměřená na úspěšné a kvalitní realizace pozemkových úprav. Přihlašování projektů bude probíhat až do 31. ledna 2018. Slavnostní vyhlášení nás čeká v květnu příštího roku. Pravidla najdete na webu soutěže: bit.ly/SoutezZitKrajinou

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn