Do větrolamů jsou nejvhodnější jehličnany

Do větrolamů jsou nejvhodnější jehličnany

O výhodách větrolamů věděli už staří Keltové. Dříve se sázely z topolů, od toho se ale již ustoupilo. Důležité také je, jak jsou stromy uspořádány. S tím dnes pomáhají moderní technologie.

První zmínky o větrolamech pocházejí už z Caesarových zápisků, který si všiml, že pomocí větrolamů chrání své polnosti Keltové například v Normandii. Jejich velký boom ale nastal na našem území až okolo 50. let minulého století, kdy byly v důsledku kolektivizace vytvořeny velké lány. Ve velké míře se pak začaly projevovat problémy s větrem a související větrnou erozí.

Protože bylo nutné problém řešit rychle, nejčastěji se vysazovaly rychle rostoucí topoly. Dnes už ale za vhodné pro větrolamy považovány nejsou. O jejich nevýhodách se vědělo už v padesátých letech. V plánu bylo topoly časem doplnit dlouhověkými dřevinami, jako jsou duby, lípy i buky nebo javory, které problém s větrnou erozí řeší v delším časovém horizontu. Na to se ovšem časem pozapomnělo.

Dnes se sází zejména duby, lípy a javory, tedy stromy, které jsou odolné vůči zemědělským postřikům. Ale ani tyto dřeviny nejsou ideální, zejména proto, že jsou účinné jen během vegetačního období. Listnáče neochrání půdu například před jarními výsušnými větry.
Lepší jsou proto jehličnany, jako třeba lesní a černá borovice, která plní ochrannou funkci ve větrolamu celoročně. Mladé borovice nicméně vyžadují větší péči a jsou v zimě ohroženy mokrým sněhem a námrazami. K větrolamu by také mělo patřit keřové patro, které brání proudění vzduchu v blízkosti země.

Velmi důležité je uspořádání vhodných dřevin v prostoru. I s plánováním větrolamů dnes pomáhají moderní technologie. K projektování dnes slouží mimo jiné digitální modely krajiny a software, který byl primárně určen pro lokalizaci a odhad účinnosti větrných elektráren. Nápomocné mohou být také údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který zpracovává klimatologické hodnoty o rychlosti a směru větru od roku 1961. Když zjišťujete data o rychlosti a směru větru v místě plánovaného větrolamu, musíte ovšem počítat s tím, že získání objektivních údajů o lokalitě trvá minimálně 5 let.

Foto: iStock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

3 dní 7 hodin

Obnovená vodní nádrž, která slouží i k rekreačním účelům, je nejviditelnějším přínosem projektu protierozních opatření v obci Horní Lipka. Na místo jsme vrátili i původní vodní tok ústící do nádrže a oživili dva někdejší mokřady. Podél nádrže i mokřadů jsme vysadili zeleň. Stavba zadrží vodu a ta tak nezaplaví dané území. Nabízí také vhodné podmínky pro výskyt vodomilných živočichů a rostlin.

3 dní 7 hodin

Ministr zemědělství Miroslav Toman, ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička dnes na společné tiskové konferenci představili hlavní změny v řešení pozemkových úprav.

V závislosti na klimatických změnách se pozemkové úpravy zaměří na dlouhodobé zadržení vody v krajině, jejich součástí nově bude i řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody...
Více informací v tiskové zprávě: https://www.spucr.cz/aktuality/pozemkove-upravy-se-zmeni-zameri-se-na-dlouhodobe.html

1 týden 3 dní

Výstavbou krajinotvorné nádrže Mušalec jsme obnovili systém propojených rybníků, které nejen zachycují vodu, ale výrazně snižují průběh a následky případné povodňové vlny. Nádrž také zvyšuje zásoby podzemní vody a zlepšuje protierozní ochranu. Mimo to slouži pro místní i jako příjemné místo pro relax. V roce 2015 jsme navíc v rámci plánu společných zařízení přistavěli polní cestu s mostem a vysázeli lokální biokoridor.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn