Rostlina z Ameriky je pokladem pro česká pole

Rostlina z Ameriky je pokladem pro česká pole

Modrofialová květina s příjemnou vůní – svazenka vratičolistá. Do Evropy se dostala se začátkem kolonizace Ameriky jako okrasná, nenáročná rostlina. To nejspíš ještě nikdo netušil, jak významným přínosem se tato odolná „cizinka“ stane pro česká pole.  Dnes se o ní mluví hlavně ve spojitosti s hnojením a vodní erozí.

Žádná jiná rostlina nemohla svazence konkurovat v počtu zmínek v cyklu přednášek „Voda a půda jako společenské dilema“, které pořádalo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem. Většina přednášejících odborníků vlastnosti této rostliny opěvovala nebo alespoň zmínila. A není divu, role svazenky vratičolisté je na českých polích i vzhledem k ubývající živočišné výrobě, a tedy nedostatku živočišného hnojení téměř nenahraditelná.

Zelené hnojení

Nejčastějším způsobem využívání svazenky je tzv. zelené hnojení. Při něm se do půdy zapravují rostliny, které zemědělec vypěstuje právě za tímto účelem. Organická hmota a rostlinné živiny obohacují půdu a zvyšují její úrodnost. Celkově se tak zlepšuje kvalita a protierozní ochrana půdy. Svazenka působí jako „konzerva“ živin a zabraňuje jejich vyplavování v období mezi dvěma hlavními plodinami. Omezuje také šíření plevelů a vylepšuje podmínky pro činnost půdních mikroorganismů. Její velkou výhodou je, že dokáže dobře vzejít i za sušších podmínek, protože sucho je pro zemědělce v posledních letech čím dál aktuálnějším problémem.

Svazenkou v kukuřici proti erozi půdy

Po vytvoření tzv. listové růžice začne svazenka rychle narůstat. Efektivně a brzy tak zastíní pole. Podle experimentálních údajů (Lütke-Entrup) svazenka po 4 týdnech zastínila pole na 85 %, což bylo nejvíc ze všech zkoušených plodin. Rychlým růstem potlačuje plevele a chrání půdu před nadměrným vypařováním vody. V našich podmínkách rostlina nepřezimuje, a navíc je velmi citlivá na herbicidy. Sama tedy nezpůsobuje zaplevelení a je vhodná do systému tzv. stále zeleného pole, který je hojně využíván například v Německu. V něm se na podmítnutý pozemek zaseje meziplodina (svazenka), která vzejde a zůstane na poli přes zimu. Během ní uhyne, ale stále chrání půdu před erozí i nadměrným promrznutím. Na jaře pak proběhne setí hlavní plodiny bezorebnými secími stroji přímo do uhynulého porostu. Ten nadále chrání půdu před erozí, prohřívá ji a pomalým rozkladem uvolňuje živiny. V Česku je tento systém využíván nejvíce na polích s širokořádkovými plodinami (např. kukuřice), protože zejména ta jsou náchylná k vodní erozi. Kořenový systém přemrzlé svazenky drží půdu pohromadě až do doby, než se zapojí nově vzešlý pěstovaný porost plodiny. „Přes 50 % půdy v České republice je ohroženo vodní erozí. V Jihomoravském kraji je situace ještě horší, zejména kvůli specifickému složení půd. Půda nevhodně osetá širokořádkovými plodinami snadno podléhá při přívalových deštích vodní erozi a velké problémy a nevyčíslitelné škody způsobuje i kukuřice pěstovaná ve svahu,“ uvedl Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a půdy během své přednášky.

Pastva pro včely a nepřítel pro háďátko řepné

Svazenka vratičolistá je také perfektní přirozenou pastvou pro včely medonosné. Ty ji můžou opylovat od května do září, a proto jim zaručí dostatek potravy. V případě, že je pole v blízkosti úlů, mívá včelař zvýšenou medovou snůšku, a to 214–496 kg medu na 1 hektar. Je i ideální meziplodinou a přerušovačem v osevních postupech s vysokým zastoupením řepky. Patří totiž do čeledi stružkovcovitých a je jediným zástupcem této čeledi u nás, nemá zde ani žádný příbuzný druh. To znamená, že není napadána chorobami či škůdci a je odolná i vůči háďátku řepnému.


Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)

je nenáročná, jednoletá, středně vysoká, modrofialově kvetoucí bylina, druh ze širokého rodu svazenka. V české přírodě příležitostně vyrůstá několik druhů svazenek, tento neofyt zjištěný již v roce 1891 je nejběžnější. Záměrně se vysévá buď na pole jako pícnina, nebo jako okrasná rostlina do zahrad.

zdroj: Wikipedie


Foto: Shutterstock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

22 hodin 57 minut

Již od roku 1994 je 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští.
Hlavním cílem světového dne boje proti suchu a desertifikaci je osvěta a rozšíření povědomí i mezi širokou veřejnost.

ČR chce ústavní ochranu vody...
Právnická fakulta Univerzity Karlovy připraví na základě požadavku Ministerstvo zemědělství České republiky posudek o možnostech ústavně právní ochrany vod v České republice. Posudek by měl být dokončený v září letošního roku. A součástí bude i návrh na ochranu půdy! 👍

6 dní 19 hodin

Už od středy 19. června budou opět přístupné nově zrekonstruované prostory muzea vinařství, zahradnictví a krajiny ve Valticích.
Ve sklepních prostorech muzea vznikla nová expozice Tajemný život v půdě, která je věnována především dětem. Mohou se zde seznámit s půdním edafonem (organismy, které žijí v půdě), typy půd a mimo jiné také s negativními důsledky lidské činnosti pro půdu a vodu. Čeká je tu model vodní a větrné eroze nebo průchod tunelem, ukazujícím bohatý život v půdě.👍

https://www.nzm.cz/aktuality/nove-expozice-ve-valticich

1 týden 3 dní

Vyslechněte si jeden neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

Začal se psát již na přelomu století, kdy byly dokončeny návrhy komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích Skřípov a Brodek u Konice. Náš mokřad bychom v původním projektu hledali marně. Místo něj je zde zakreslený jen revitalizovaný zemník... Do osázeného zemníku se zakrátko rozlil vydatný pramen spodní vody. Voda z nečekaně vzniklého mokřadu zemník postupně zaplavila a ani jednou za celých patnáct let nezmizela. Naopak se díky ní v místě rozvinulo krásné mokřadní společenstvo. Poslouchat přírodu se prostě vyplácí!
https://www.spucr.cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/neobycejny-pribeh-obycejneho-mokradu-pribeh-nasi-krajiny.html

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn