Půda a její degradace

Půda a její degradace

Půda je neobnovitelný přírodní zdroj. Především kvůli zemědělství, kde je pro nás zdrojem potravy, je důležitá její ochrana. Ale nejen kvůli němu.

Využití půdy je velice široké i mimo zemědělství. Ve stavebnictví se půda využívá jako zdroj vápence a písku, své uplatnění najde však třeba i v kosmetickém průmyslu. A v zemědělství neslouží jen k produkci potravin, ale i k výrobě například biopaliv nebo textilu.

Význam půdy je i vodohospodářský. Půda jednoduše zadržuje vodu v krajině a po zkušenostech s povodněmi v letech 1997 a 2002 či v souvislosti s extrémním suchem v létě roku 2015 je téma zadržování vody v krajině velmi důležité a aktuální.

Skrz půdu se voda vsakuje a vytváří se tak její podzemní zásoby pro studny. Cestou do podzemí se voda v půdě obohacuje o minerální látky, upravuje se její pH a oddělují se škodliviny. V jednom hektaru hluboké černozemě se může uchovat až 3,5 mil. litrů vody.

Velmi pomalá obnova

Degradace půdy je proces, při kterém dochází ke snižování její úrodnosti. Tento problém se však netýká jen zemědělců a neměl by trápit pouze je. I když je uvedená nálepka půdy jako neobnovitelného zdroje vcelku výstižná, ve skutečnosti i půda, stejně jako uhlí či ropa, musely nějak vzniknout. Jde však z pohledu člověka o velmi dlouhé období. V případě půdy jeden centimetr vzniká stovky až tisíce let.

Ve srovnání s tím, jak dlouho trvalo, než půdní vrstvy vznikly, je až zarážející, kolik půdy se může z pole odplavit například během jediného přívalového deště. Avšak i s tím je možné něco dělat. Míru eroze posiluje špatný způsob obdělávání polí či špatná volba plodin, jako je třeba kukuřice, pěstovaných na nevhodných místech. Zemědělci také chybují, pokud neorají pole tak, jak mají, tedy po vrstevnici. Erozi rovněž napomáhá nedostatek předělů u velkých lánů například v podobě různých remízků, biokoridorů atd.

Problémem je také zhutňování neboli utužování půdy. Pokud jsou pole hodně mokrá, zemědělská technika by na ně vůbec neměla vjíždět, což při dlouhotrvajících deštích jednoduše nejde.

Mizí 15 hektarů denně

Další problém je, že půda celkově ubývá, a to zejména kvůli stavební činnosti. Ještě v roce 1882 bylo v České republice 5,35 milionu hektarů zemědělské půdy, v roce 2002 šlo již jen o 4,27 milionu hektarů. A tento trend se nezastavil. Nyní ubývá překotným tempem až 15 hektarů denně. Zvyšuje se tak riziko povodní, a navíc má zemědělská půda na rozdíl od vybetonovaných ploch mnohem lepší schopnost vyrovnávat teplotní výkyvy.

Podle odborníků však není ideální ani stav, kdy je veškerá půda orná. Proto stát motivuje zemědělce prostřednictvím agroenvironmentálních programů a vhodné dotační politiky k tomu, aby její část nebyla zoraná. Například tam, kde to není vhodné nebo výnosné, doporučují se raději zatravněné plochy. Ty mohou sloužit například jako pastviny pro hospodářská zvířata, jejichž návrat do krajiny je žádoucí.

Tam, kde zemědělská půda ještě zůstává, bychom ji měli chránit před nájezdy developerů či zkázou způsobenou kombinací přírodních živlů a nevhodného způsobu obdělávání. Bez toho, co nám půda poskytuje, ať jde o potraviny, krmivo pro zemědělská zvířata, textil, či biopaliva, se jednoduše neobejdeme.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 den 33 minut

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou si včera v Rytířském sálu Senátu Parlamentu ČR převzali svá ocenění. Přijměte pozvánku na výlet po oceněných projektech...

s Jihlava (oficiální fb stránka); Obec Bílov

1 týden 3 dní

Chtěli bychom vás upozornit na novelu veterinárního zákona, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Každý chov s více než třemi fenami bude muset být nahlašován a registrován u příslušných krajských veterinárních správ. Cílem této novely je potlačit nelegální a neetické obchodování se psy z takzvaných množíren.
Novelu již schválila vláda a vejde v platnost 14. prosince 2019.

2 týdnů 2 dní

Obec Zálezlice si toho hodně vytrpěla. V roce 2002 se přes ní přehnaly povodně a prakticky celou vesnici srovnaly se zemí. Díky společnému úsilí a pomoci lidí prakticky z celého světa se nakonec podařilo vesnici obnovit. Aby toho nebylo málo, tak se obcí prohnaly povodně i v roce 2013.
Nyní však můžeme říct, že si obyvatelé Zálezlic mohou již oddychnout. Ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem vznikl u obce 1500 metrů dlouhý protipovodňový val, který by měl obec před podobnou katastrofou ochránit!

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn