Meziplodiny chrání pole a vylepšují půdu

Meziplodiny chrání pole a vylepšují půdu

Půda je bohatství nás všech. Pro zemědělce je prostředkem k úspěchu, tedy k velké a kvalitní sklizni, a z té se nakonec těšíme i my ostatní. Zásoby živin v půdě však nejsou nevyčerpatelné, a proto se o ni musíme dobře starat. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat, nebo i vylepšit kvalitu půdy. A co to vlastně jsou ty meziplodiny?

Jak název napovídá, meziplodiny se vysévají mezi dvěma hlavními plodinami, aby udržely nebo zlepšily podmínky v půdě. Jsou vybírány tak, aby rychle utvořily souvislou vrstvu porostu a zaručily účinnou ochranu půdy co nejdříve. Zpestřují škálu počtu druhů plodin pěstovaných na určitém poli a tím určují i kvalitu půdy.

Meziplodiny zakrývají půdu a tím snižují riziko eroze. Uloží živiny (zejména dusík) z půdy ve svém těle a zajistí tak jejich návrat do půdy ve chvíli, kdy rostlina odumře a rozloží se. Také chrání půdu před rozbahněním i před velkým výparem vody a zajistí tak zachování vláhy. Jsou dobrou obranou proti růstu plevelů. Některé typy, jako je třeba ředkev olejná, jsou účinné při potlačování chorob a škůdců.

Živý mulč a zelené hnojení

Pokud hovoříme o meziplodinách, je dobré zmínit také systém živého mulče. Ten tvoří posklizňové zbytky předplodiny a umrtvené nadzemní části meziplodin, kterými pokryjeme půdu. Tím zabráníme erozi, zlepšujeme agrofyzikální a biologické vlastnosti půdy a mulč svědčí i výnosům z plodin.
S meziplodinami souvisí i zelené hnojení. Jde o obohacování půdy o organickou hmotu, a to tak, že do půdy zapravujeme zbytky nadzemních částí meziplodin a současně se v půdě rozkládá i jejich kořenový systém. Meziplodiny na zelené hnojení zaoráváme co nejpozději na podzim. V zimním období se biomasa pomalu rozloží. Tento způsob hnojení především zvyšuje mikrobiologickou aktivitu, vytváří humus. Tam, kde se hospodaří bez živočišné výroby, se tímto způsobem nahrazuje hnojení chlévskou mrvou.

Meziplodiny mají různé úkoly

Aby to nebylo jednoduché, dělíme meziplodiny do několika skupin. Je to logické, protože každá plodina má jiné nároky, seje se nebo se sází v jinou dobu a jindy se i sklízí. Proto meziplodiny nelze popsat jednou poučkou a zasít je v jeden čas. To bychom pak se sklizní moc nepochodili.

Ozimé meziplodiny

Vyséváme je zpravidla v září, protože mají výbornou schopnost přezimování a chrání tak půdu na konci léta, během podzimu a brzy na jaře, ještě před vysazením hlavní plodiny. Zajišťují především krmivo pro živočišnou výrobu na jaro a začátek léta. Omezují růst plevelů a chrání před větrnou a vodní erozí. Uchovávají živiny pro hlavní plodinu. Protože se ozimé meziplodiny vysévají brzy na podzim, jsou jejich předplodiny ty, které se brzy sklízejí, jako jsou ozimá řepka, ozimý ječmen nebo rané brambory.
Mezi nejčastěji používané ozimé meziplodiny patří brukvovité pícniny (např. ozimá řepice), ozimé žito, jílek mnohokvětý, tritikále, pšenice ozimá nebo směsky s ozimou vikví.
Výběr následných plodin po těchto meziplodinách je ovlivněn podmínkami oblasti. Především je to kukuřice na siláž a na zelené krmení, řepa, mrkev, proso, hořčice, hrách na lusky, pozdní zelí, krmná kapusta a jednoleté pícniny.

Letní meziplodiny

Ty používáme v létě a na podzim. Slouží jako doplňkový zdroj objemných krmiv, ale hlavně k ochraně půdy a zlepšení jejích vlastností posklizňovými zbytky nebo zaoráním na zelené hnojení. Letní meziplodiny vyséváme po brzy sklizených hlavních plodinách, jako jsou rané brambory, raná zelenina, obilniny. Často vyséváme směsi dvou až tří plodin, které dorůstají do různé výšky, abychom využili vegetační prostor a dosáhli vyššího výnosu kvalitní biomasy. Proto volíme plodiny jako hrách setý, slunečnici, kukuřici, vikev, bob obecný, svazenku vratičolistou, ředkev olejnou ad.

Meziplodiny strniskové

V Česku tento typ patří k nejvyužívanějším, někdy je řazen do kategorie meziplodin letních. Sejeme je ke konci července nebo začátkem srpna. Nemají tak velkou produkci biomasy jako letní kategorie, ale jsou velmi dobré pro zelené hnojení. Vhodné plodiny jsou ty, které vyrostou za krátkou dobu, tedy asi za 7 týdnů. Patří sem hořčice bílá, pohanka jedlá, sléz krmný, kříženci brukvovitých plodin, svazenka vratičolistá nebo řepka ozimá. Strniskové meziplodiny jsou oblíbené, protože umí zadržet dusík, potlačují choroby a škůdce, regulují výdrol, omezují plevel a můžeme je použít na zelené krmení a hnojení.

Meziplodiny podsevové

Zakládáme je na podzim nebo na jaře do porostu kulturních rostlin. Můžeme je použít jak do plodin s úzkými řádky, tak do širokořádkových plodin. Mají pozitivní vliv na půdu, protože vytvářejí větší množství zbytků a kořenů po sklizni. A zjednodušují přípravu, která proběhne společně s přípravou pro hlavní plodinu. Navíc jde o ekonomicky nejvýhodnější zelené hnojení. Tyto plodiny mají pomalý počáteční růst, jejich hlavní růst začne až po sklizni hlavní plodiny. Jako příklad uvedeme jílek jednoletý, jílek italský, jetel plazivý a jetel zvrhlý, komonici bílou a tolici dětelovou. Nejčastěji se pro tento podsev používají směsi těchto plodin.

Jarní meziplodiny

Označujeme jimi brzy sklizené pícniny, které slouží jako krycí pro podsevy jetelovin.

Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

19 hodin 47 minut

U Blšan vznikla „opilecká stezka“. Tak říkají místní obyvatelé nové cestě, která zkrátí přesun nejen zemědělcům na pole, ale třeba i večer Bohoušovi domů.

4 dní 18 hodin

Žádné SCI-FI, inovace klíčí i v českém zemědělství! Už od nového roku můžou české farmy pokrokově monitorovat stav svých polí pomocí online aplikace CleverFarm a online senzorů, které využívají data z družice Sentinel. Zemědělci tak budou mít pod kontrolou například teplotu, vlhkost vzduchu i půdy i výskyt škůdců. O úspěšném pilotním provozu startu-pu CleverFarm si více přečtěte zde: bit.ly/CleverFarm

5 dní 21 hodin

V pátek 1. 12. 2017 jsme úspěšně zahájili 11. ročník soutěže „Žít krajinou“, která je zaměřená na úspěšné a kvalitní realizace pozemkových úprav. Přihlašování projektů bude probíhat až do 31. ledna 2018. Slavnostní vyhlášení nás čeká v květnu příštího roku. Pravidla najdete na webu soutěže: bit.ly/SoutezZitKrajinou

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn