Ekologické zemědělství: Místo postřiku prevence

Ekologické zemědělství: Místo postřiku prevence

Martin Hutař, spolumajitel obchodní společnosti PRO-BIO je jedním z prvních propagátorů ekologického zemědělství u nás. Začal se jím zabývat ještě na sklonku komunistického režimu, když pracoval ve státním statku Hanušovice v podhůří Králického Sněžníku. Vyprávěl o tom na přednášce Klikatá cesta za rovnováhou v Národním zemědělském muzeu, kterou spolupořádal Státní pozemkový úřad.

„Původně jsem byl zemědělec – agronom. K ekologii jsem se dostal díky tomu, že jsem hospodařil v pohraničí, ve státním statku Hanušovice v podhůří Králického Sněžníku, kde byly tvrdé podmínky. A naučil jsem se tam sledovat přírodu,“ řekl Hutař na přednášce. Po vystudování Vysoké školy zemědělské v Brně začal pracovat na statku v Hanušovicích: „Tam jsem zjistil, že praxe v zemědělství byla hodně vzdálená tomu, co se učilo ve škole. Vlastně ani nešlo o hospodaření, ale spíše o takový zemědělský šlendrián. Když se hnojilo letadly, neřešilo se, jestli se to třeba rozprašuje i do potoků a řek. Hnojivo se uskladňovalo na hromadách a třeba dva roky do toho pršelo a znečišťovalo to vodu. To mě štvalo. Stejně jako třeba náhradní rekultivace. Když se třeba v Praze zabrala půda na výstavbu sídliště, tak tam u nás skoro v horách se likvidovaly biotopy a vytvářela se místo nich trochu nesmyslně zemědělská půda, která měla zábory vyvážit. Celá ta situace v zemědělství mě vedla k tomu, že jsem si začal vyhledávat informace, abych zjistil, jak se to všechno dá dělat lépe.“

Ekologické zemědělství

„Dozvěděl jsem se, že jsou v Evropě místa, kde funguje ekologické zemědělství už třeba sto let. Už ve dvacátých letech minulého století se totiž hospodařilo průmyslově a někteří farmáři s tím byli nespokojení. Hledali jsme tam inspiraci a také jsme přemýšleli, jak přístup v našem oboru změnit,“ líčil na přednášce Hutař, který se tehdy v rámci hnutí na ochranu přírody Brontosaurus přihlásil s nápadem ekologického zemědělství na třech farmách v Bílých Karpatech. „Náš projekt už tehdy ukazoval, jak hospodařit šetrně k přírodě. Základy ekologického zemědělství jsme proto položili již v letech 1988–1989. Po revoluci bylo lidí, kteří smýšleli v zemědělství podobně jako my, najednou strašně moc. Byla to krásná doba,“ dodal.

Pašovaná špalda

Ve třiceti začal Hutař podnikat jako ekologický zemědělec ve Starém Městě pod Sněžníkem. Začátky ale byly občas i napínavé. „Museli jsme z Rakouska pašovat špaldu, zdravější alternativu šlechtěné pšenice, abychom ji mohli vysadit u nás. Tři pytle jsem vyměnil za tři basy piva. A to byla první špalda u nás. Začali jsme pátrat u starousedlíků. Zjistili, že se tam po staletí kromě špaldy pěstoval a zpracovával len. A spolu s ním pohanka. Ukázalo se totiž, že je to skvělá rostlina, která redukuje problémy při pěstování lnu. Tyhle plodiny předků jsou zajímavé i z hlediska dnešní zdravé výživy. Začali jsme s nimi proto experimentovat a založili firmu PRO-BIO. Co jsme vypěstovali, jsme začali také zpracovávat a vykupovat od dalších ekologických zemědělců. Dnes máme asi 350 vlastních produktů a dalších 1000 si buď necháváme připravovat u někoho jiného, nebo je nakupujeme a prodáváme jako velkoobchod s distribucí pod značkou PRO-BIO,“ vysvětluje Hutař.

Je nutné předvídat

Co vlastně znamená, když mluvíme o ekologickém hospodaření? Podle Hutaře je to vlastně  úplně jiný přístup k zemědělství. A pochopení zabere trochu času. „My teď máme takový projekt v Moldávii a radíme tam ekologickým zemědělcům, jak a co pěstovat. Myslí ale pořád konvenčně. Vždycky když na rostlinách vidí nějakého broučka nebo chorobu, tak se ptají, co na to mají dát. Ale systém ekologického hospodaření je úplně jiný. Jde o to, že problémy je nutné předvídat a řešit je preventivně,“ říká Hutař. A přístup konvenčního zemědělství je podle něj opačný. Nejdřív je choroba, a pak se použije chemický postřik. „Jde o to myšlení a rozhodnutí,“ uzavírá.

Foto: Shutterstock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 hodina 21 minut

Dobelice na Znojemsku se už nemusí bát přívalových deštů! Jaká opatření jsme v rámci komplexních pozemkových úprav zrealizovali, si přečtěte v našem článku.

4 dní 1 hodina

V letech 2017 a 2018 jsme provedli opravu nebo záchovné práce u dvanácti drobných sakrálních staveb nacházejících se na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ. Opravy byly prováděny ve spolupráci s místně příslušnými obecními úřady a orgány památkové péče. Touto formou napomáháme k obnově a udržení kulturního dědictví venkovské krajiny.

6 dní 3 hodin

Delegace SPÚ v čele se zástupcem ústředního ředitele Martinem Vrbou se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Slovensko — krajina neznámych vlastníkov“, která proběhla 11. - 12. října ve slovenské Nitře. Akci pořádala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře a Komora pozemkových úprav SR. Naši zástupci představili nejen činnost SPÚ, ale především naše mnohaleté zkušenosti s pozemkovými úpravami. Cílem setkání byla diskuze o pozemkových úpravách z hlediska jejich potenciálu, využitelnosti, společenského a ekonomického dosahu a dopadu na životní prostředí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn