Díky preciznímu zemědělství známe lépe svou půdu

Díky preciznímu zemědělství známe lépe svou půdu

Dřív znal každý zemědělec důvěrně svá pole a půdu. Věděl, kde jsou úrodnější, kde naopak nesou méně a kde se přemnožuje plevel. Jenže s rozvojem techniky se péče o pole stala méně osobní, člověka nahradily stroje ulehčující práci a sedláci už o své půdě vědí daleko méně. A jsou to nakonec opět technologie, které tento problém řeší a které pomáhají hospodářům znovu důvěrně znát pozemek a krajinu, ve které hospodaří. Říká se tomu precizní zemědělství.

Precizní zemědělství využívá moderní metody a technologie, jako jsou GPS, GIS, DPZ i senzory, umístěné v zemědělských strojích. S jejich pomocí můžeme zkoumat různorodost pozemků a můžeme tak na každou jeho část použít hospodaření, které přesně vyhovuje danému kusu půdy. Díky těmto technologiím umíme zjistit přesné složení půdy, její zásobení živinami, mocnost orniční vrstvy a další důležité informace, podle kterých pak přizpůsobujeme péči.

Jak to funguje?

Nejdřív potřebujete zjistit co nejvíce informací o pozemku. Zaměříte ho pomocí signálu GPS, který je přijímán pomocí antény umístěné například na terénním automobilu. Ten jízdou kopíruje hranice pozemku a s přesností na decimetry určí jejich polohu. Do GPS tak zanesete nejen data o hranici a výměře, ale i nadmořskou výšku a tvar pozemku. Potom odeberete půdní vzorky, ty jsou v laboratoři analyzovány a je z nich určen obsah fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku a míra pH. Pomocí těchto dat vytvoříte tzv. aplikační mapy, které informují o zásobení jednotlivých kusů půdy živinami. Aplikační technika pak podle nich dodává do různých částí pozemků hnojiva podle toho, jak moc a jakých živin je kde potřeba.

Pozemek můžete analyzovat také pomocí dat získaných metodou dálkového průzkumu Země (DPZ). Na základě minimálně dvou satelitních snímků (bez porostu a s porostem) lze odvodit základní půdní vlastnosti. Informace pak zanesete do speciální aplikace GIS, která zaznamenává různorodost pozemku. Výnosové mapy zase vytvoříte z údajů ze sklízecí mlátičky. Ty vám řeknou, kolik zrna právě prochází dopravníkem, a informace spojí s údaji o poloze z GPS. Taková mapa vám pak ukáže, kolik zrna bylo sklizeno v té které části pozemku. Podobně lze vytvořit aplikační mapu pro užívání ochranných prostředků (herbicidů).

Méně hnojiv, vyšší výnosy

Složité a nákladné. Tak by mohly znít hlavní argumenty proti preciznímu zemědělství. Jenže díky němu mohou zemědělci přistupovat k různým částem pole individuálně. Tím, že neaplikují stejné dávky hnojiv a ochranných prostředků celoplošně, ale jen lokálně, sníží spotřebu hnojiv a pesticidů a zvýší výnos. Navíc jde o variantu zemědělství šetrnější k přírodě.

GPS

Zkratka z anglického Global Position System, což je vojenský družicový polohový systém, který funguje po celém světě. Využívá se k určení polohy a času přijímače, který je kdekoliv na Zemi nebo nad ní, s přesností na metry a nanosekundy. Pomocí dalších metod lze GPS polohu zpřesnit až na centimetry. Část služeb GPS s omezenou přesností je k dispozici i pro nevojenské účely.

GIS

Geografický informační systém ukládá, analyzuje a spravuje prostorová data. Jde o znalost umístění všech objektů na Zemi a toho, jak se vzájemně ovlivňují. Pomáhá například při rozhodování o poloze stavby jaderné elektrárny nebo při hledání vhodného místa pro nové obchodní centrum a podobně.

DPZ

Dálkový průzkum Země je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na Zemi bez nutnosti fyzického kontaktu. Jde především o letecké a satelitní snímkování. Člověk, sám nebo s použitím přístrojů, získává informace o kvalitě a množství jevů, které jsou kolem něj. Tyto jevy a objekty pak ovlivňují okolí charakteristickým způsobem. Tento systém tvoří oblast sběru, přenosu a úpravy dat. Například lidský zrak je také možno přirovnat k dálkovému průzkumu Země, protože věci a jevy kolem nás pozorujeme, registrujeme, analyzujeme a interpretujeme.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

3 dní 7 hodin

Obnovená vodní nádrž, která slouží i k rekreačním účelům, je nejviditelnějším přínosem projektu protierozních opatření v obci Horní Lipka. Na místo jsme vrátili i původní vodní tok ústící do nádrže a oživili dva někdejší mokřady. Podél nádrže i mokřadů jsme vysadili zeleň. Stavba zadrží vodu a ta tak nezaplaví dané území. Nabízí také vhodné podmínky pro výskyt vodomilných živočichů a rostlin.

3 dní 7 hodin

Ministr zemědělství Miroslav Toman, ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička dnes na společné tiskové konferenci představili hlavní změny v řešení pozemkových úprav.

V závislosti na klimatických změnách se pozemkové úpravy zaměří na dlouhodobé zadržení vody v krajině, jejich součástí nově bude i řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody...
Více informací v tiskové zprávě: https://www.spucr.cz/aktuality/pozemkove-upravy-se-zmeni-zameri-se-na-dlouhodobe.html

1 týden 3 dní

Výstavbou krajinotvorné nádrže Mušalec jsme obnovili systém propojených rybníků, které nejen zachycují vodu, ale výrazně snižují průběh a následky případné povodňové vlny. Nádrž také zvyšuje zásoby podzemní vody a zlepšuje protierozní ochranu. Mimo to slouži pro místní i jako příjemné místo pro relax. V roce 2015 jsme navíc v rámci plánu společných zařízení přistavěli polní cestu s mostem a vysázeli lokální biokoridor.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn