Zemědělci hospodařící na vlastní půdě k ní mají nejlepší vztah

Zemědělci hospodařící na vlastní půdě k ní mají nejlepší vztah

Méně orné půdy, více lesů, horší klimatické podmínky, to jsou specifika Jihočeského kraje. Nejen o tom, jak se s tím vyrovnávají, jsme si na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích povídali s ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj Ing. Evu Schmidtmajerovou, CSc.

Jak jste se na výstavě Země živitelka prezentovali?
Po celou dobu trvání výstavy dva naši kolegové odpovídali na dotazy návštěvníků. Nejčastější otázky se týkaly pozemkových úprav, monitoringu eroze půdy či sucha. Veřejnost, a to i tu odbornou, hodně zajímá také výstavba různých vodních nádrží, komunikací a protierozních opatření. Lidem navíc často popisujeme, jak probíhají pozemkové úpravy krok za krokem. Často se ptají, proč ještě u nich nejsou zahájeny a co by bylo možné pro jejich zahájení udělat. Měli jsme tu k dispozici také mnoho propagačních materiálů a brožur, které řadu věci vysvětlují velmi podrobně.

O co se zajímají zemědělci, kterých je na Zemi živitelce asi nejvíce?
Záleží zejména na tom, o jaké zemědělce jde. Velké podniky se zajímají spíše obecně o to, co jim působí problémy, kdežto drobní zemědělci řeší konkrétní příklady ve větších podrobnostech.

A jak to vypadá se státní půdou, kterou zemědělcům pachtujete, pronajímáte? Jaký k ní mají vztah oni?
Na pachtované půdě získávají zemědělci převážně dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu a ten dohlíží, jakým způsobem se tam hospodaří. V pachtovních smlouvách jsou také jasně definované podmínky, jakým způsobem se má na státní půdě hospodařit, aby například nedošlo ke znehodnocení této půdy. O trochu přísnější pravidla platí pro zemědělce, kteří dostávají dotace na ekologické zemědělství. Udílení těchto dotací je podmíněno určitým způsobem hospodaření.

Jižní Čechy jsou ze všech regionů ČR zatím s pozemkovými úpravami nejdále. Díky čemu? A jakými dalšími činnostmi se ve vašem regionu nejčastěji zabýváte?
S pozemkovými úpravami jsme pravděpodobně spolu s Jihomoravským krajem nejdále, na druhou stranu je na jihu Čech vzhledem k historickému vývoji více pozemků ve vlastnictví státu, a to hlavně v příhraničních okresech Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Proto jsou pozemkové úpravy svým způsobem jednodušší, máme lepší manévrovací prostor pro nakládání s pozemky. Začali jsme také s pozemkovými úpravami již v roce 1994. Naší výhodou rovněž je, že jsme od začátku hodně komunikovali se starosty. Důležité také je, že u nás po celou dobu fungování pozemkového úřadu neproběhly žádné velké personální změny. Pro náš tým tahle práce hodně znamená. Velkou část naší agendy pak tvoří aktivity spojené se správou majetku, pachtováním – tedy pronajímáním těchto ploch soukromým zemědělcům.

Jaká další specifika má váš kraj?
V regionu máme více drobných zemědělců. V hornatých částech, například na Šumavě a v Novohradských horách, je více pastvin a živočišné výroby. Míra zornění půdy je rozhodně výrazně nižší než například ve středu republiky. Máme v jižních Čechách i velké lesní bloky, takže je u nás zájem o vytyčení lesních pozemků. V našem regionu zemědělci zatím netrpí fatálními problémy se suchem.

O jaké typy společných zařízení je na jihu Čech v katastrech, kde proběhly pozemkové úpravy, největší zájem?
Rozložením této poptávky se moc od zbytku ČR nelišíme, největší zájem je, jako všude, o budování cestní sítě. Komunikací je tedy nejvíce i realizováno, ale vybudovali jsme také řadu protipovodňových a protierozních opatření. V rámci pozemkových úprav jsme vybudovali prvky protipovodňové ochrany několika obcí.

A jak jste na tom s realizací dalších společných zařízení, jako jsou například větrolamy?
My nemáme tak obrovské lány jako v jiných oblastech, takže problém s větrnou erozí půdy se nás netýká tolik jako například Moravy. Více nás zajímají opatření proti vodní erozi a také ekologická opatření, jako jsou různé biokoridory.

Váš region tedy nebyl tolik poznamenán kolektivizací za dob minulého režimu, když tu nejsou ve vyšší míře velké lány?
Je to způsobeno spíše členitým reliéfem krajiny. V příhraničních horských oblastech, jako jsou části bývalých okresů Prachatice a Český Krumlov, se rozkládá Šumava, poblíž Českých Budějovic jsou Novohradské hory. Tento terén ani neumožňoval vytvořit obrovské lány. Jihočeský kraj byl kolektivizací poznamenán srovnatelně s jinými kraji, jen se to neodrazilo vytvářením velkých lánů. Avšak restitučních nároků jsme jako pozemkový úřad vyřizovali přes 5 600.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

3 dní 14 hodin

Vyrazte s námi do Němčan na Vyškovsku za pozemkovými úpravami!

4 dní 7 hodin

Vyrazte s námi z pohodlí domova nebo kanceláře po pozoruhodných místech České republiky. Setkáte se s místními obyvateli i odborníky na problematiku boje se suchem či eroze půdy. Výlet v přímém přenosu na playtvak.cz začíná tuto a příští středu ve 13:30. Zítra se podíváme na pozemkové úpravy v Němčanech na Vyškovsku!

Více infa o zítřejším přenosu zde: bit.ly/Němčany

5 dní 6 hodin

Olše, babyka, svída krvavá nebo třeba řešetlák počistivý. To je jen krátký výčet dřevin, které byly vysázeny v rámci realizace biokoridoru a větrolamu na Kutnohorsku. Přečtěte si o průběhu výstavby i velkém úspěchu této pozemkové úpravy!

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn