Za co vděčíme lužním lesům

Za co vděčíme lužním lesům

Všechno v přírodě je v citlivé rovnováze a má svůj smysl. Platí to i pro lužní lesy, i když by se kvůli podmáčenému prostředí mohly zdát nepotřebné a zbytečné. Opak je pravdou.

Jak se pozná lužní les? Je to les s charakteristickým podmáčením, které vzniká buď díky blízkosti řeky a záplavám, nebo tam, kde je vysoká hladina podzemní vody. Půda v takto vlhkých místech má nedostatek kyslíku a vyznačuje se modrozelenou barvou a zvláštním zápachem. Takzvaná glejová půda je bohatá nejen na vodu, ale i na živiny, které potřebuje mnoho zajímavých i vzácných rostlin.

Co ukrývá lužní les

Typickými stromy lužních lesů jsou vrba, lípa, dub, topol, olše, jasan a některé keře. Jelikož po většinu roku v lese panuje přítmí, většina bylin šplhá nahoru, typicky třeba popenec obecný, ostružiník či svízel. Popínavou rostlinou charakteristickou pro lužní lesy je chmel otáčivý. Na jaře, když stromy ještě nemají listí, v nich roste mnoho krásně kvetoucích květin. Mezi nejznámější patří bledule jarní, sněženka podsněžník či violka lesní. V létě tu najdeme stínomilné rostliny.

Z fauny má rád lužní lesy především hmyz. Ale žijí tu i různí obojživelníci a dobře se tu daří mnoha druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, volavky nebo čápi.

Kde u nás najdete lužní les?

U nás najdeme čtyři zachovalé ekosystémy, které odpovídají charakteristice lužního lesa. Libický luh na Kolínsku je největší sestava luhů v Čechách. Zajímavé je, že úzce souvisí s někdejším hradištěm Slavníkovců, kterému kdysi poskytoval přirozenou ochranu.

Dyjský trojúhelník, jak už z názvu plyne, najdeme na soutoku Dyje s Moravou. Jeho rozloha je 30 km² a je dosud nejzachovalejší. Od dob Velkomoravské říše se příliš nezměnil. Bohužel to můžeme tvrdit asi jen o něm. Také se mu říká moravská Amazonie.

Litovelské Pomoraví leží mezi Olomoucí a Mohelnicí a je chráněnou krajinnou oblastí, právě pro své lužní lesy a vzácné ptáky.

Evropsky významnou lokalitu (EVL) Chropyňský luh najdete u řeky Moravy v oblasti od Nemilan (u Olomouce) po Chropyni.

Jak zachovat lužní lesy?

V létě se lužní les stává na některých místech neprostupný a do značné míry připomíná prales. V době velkého sucha slouží ke zmírnění dopadu vysokých teplot na krajinu, protože je skvělou zásobárnou vody a vyrovnává tak vodní cyklus. Je také účinnou ochranou proti povodním. Je to přirozené prostředí pro určité rostlinné a živočišné druhy, které patří mezi ohrožené.

Do dnešních dnů se v úzkých pruzích podél řek zachovalo asi jen 33 000 ha lužního porostu. Na vině je hlavně necitlivé lesní hospodaření, ale i úpravy vodních toků, stavba dálnic, přeměna lesů na zemědělskou půdu, necitlivé chování návštěvníků, černé skládky a podobně.

Pro záchranu luhů je důležitá obnova vodní rovnováhy. Revitalizace vodních toků a všeho, co k nim patří. Na některých místech bylo zavedeno umělé podvodňovaní místo kdysi přirozené záplavy, která působením člověka vymizela. K opětovnému zavodnění luhů také pomáhá zprůchodnění lesních kanálů a stavba stavidel.

Dělení lužních lesů

Lužní lesy rozlišujeme podle pravidelnosti záplav, jejich rozsahu, množství vody a míry usazování na:

  • Vrbiny a olšiny – Nachází se přímo u vody.
  • Měkký luh – Je dále od vody a je silně ovlivňován proudem řeky. Název souvisí s tím, že vrby a topoly, které zde rostou, mají měkké dřevo.
  • Tvrdý luh – Voda v něm proudí méně a rostou v něm stromy s tvrdším dřevem, jako jsou duby, jilmy nebo jasany.

Do lužních lesů se vrací želva

V luzích Moravy a Dyje můžeme znovu nalézt i želvu bahenní, která odsud v polovině 20. století úplně vymizela, ale nyní se sem začíná vracet. Želvy byly vysazeny z umělého chovu, nalezly tu domov a dobře se jim daří. A snad budou žít dlouho, protože tyto želvy se v příznivých podmínkách mohou dožít až 120 let.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

4 dní 16 hodin

První žádosti již podány... ☺️

Během cesty oznámil šéf rezortu životního prostředí také jednu novinku, na které se dohodl s vedením Státního pozemkového úřadu. Ministerstvo životního prostředí bude nově financovat adaptační projekty Státního pozemkového úřadu. „V rámci Programu rozvoje venkova v gesci Ministerstva zemědělství se již prostředky vyčerpaly, takže MŽP umožní čerpání ze svých programů. Pozemkový úřad disponuje řadou připravených projektů v hodnotě až 1,5 miliardy korun,“ řekl dnes ministr Brabec.
Z prostředků od MŽP bude SPÚ realizovat projekty jako výstavbu poldrů a retenčních nádrží, nebo protierozní opatření jako například zakládání biokoridorů, obnovu polních cest, remízů atp. v zemědělské krajině. Kofinancování některých projektů zajistí Ministerstvo zemědělství.

Celá tisková zpráva MŽP zde: https://www.mzp.cz/cz/news_20190717_boj_se_suchem_stredni_cechy

5 dní 19 hodin

Krkonošské pohádky 2019 aneb Krakonoš se zlobí... A má proč, odpadky do přírody nepatří... 👎

6 dní 14 hodin

Obec Bžany - Pytlíkov chrání před smyvem zeminy při přívalových deštích nový metr vysoký zemní val s vsakovacím štěrkovým polštářem. 👍

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn