Za co vděčíme lužním lesům

Za co vděčíme lužním lesům

Všechno v přírodě je v citlivé rovnováze a má svůj smysl. Platí to i pro lužní lesy, i když by se kvůli podmáčenému prostředí mohly zdát nepotřebné a zbytečné. Opak je pravdou.

Jak se pozná lužní les? Je to les s charakteristickým podmáčením, které vzniká buď díky blízkosti řeky a záplavám, nebo tam, kde je vysoká hladina podzemní vody. Půda v takto vlhkých místech má nedostatek kyslíku a vyznačuje se modrozelenou barvou a zvláštním zápachem. Takzvaná glejová půda je bohatá nejen na vodu, ale i na živiny, které potřebuje mnoho zajímavých i vzácných rostlin.

Co ukrývá lužní les

Typickými stromy lužních lesů jsou vrba, lípa, dub, topol, olše, jasan a některé keře. Jelikož po většinu roku v lese panuje přítmí, většina bylin šplhá nahoru, typicky třeba popenec obecný, ostružiník či svízel. Popínavou rostlinou charakteristickou pro lužní lesy je chmel otáčivý. Na jaře, když stromy ještě nemají listí, v nich roste mnoho krásně kvetoucích květin. Mezi nejznámější patří bledule jarní, sněženka podsněžník či violka lesní. V létě tu najdeme stínomilné rostliny.

Z fauny má rád lužní lesy především hmyz. Ale žijí tu i různí obojživelníci a dobře se tu daří mnoha druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, volavky nebo čápi.

Kde u nás najdete lužní les?

U nás najdeme čtyři zachovalé ekosystémy, které odpovídají charakteristice lužního lesa. Libický luh na Kolínsku je největší sestava luhů v Čechách. Zajímavé je, že úzce souvisí s někdejším hradištěm Slavníkovců, kterému kdysi poskytoval přirozenou ochranu.

Dyjský trojúhelník, jak už z názvu plyne, najdeme na soutoku Dyje s Moravou. Jeho rozloha je 30 km² a je dosud nejzachovalejší. Od dob Velkomoravské říše se příliš nezměnil. Bohužel to můžeme tvrdit asi jen o něm. Také se mu říká moravská Amazonie.

Litovelské Pomoraví leží mezi Olomoucí a Mohelnicí a je chráněnou krajinnou oblastí, právě pro své lužní lesy a vzácné ptáky.

Evropsky významnou lokalitu (EVL) Chropyňský luh najdete u řeky Moravy v oblasti od Nemilan (u Olomouce) po Chropyni.

Jak zachovat lužní lesy?

V létě se lužní les stává na některých místech neprostupný a do značné míry připomíná prales. V době velkého sucha slouží ke zmírnění dopadu vysokých teplot na krajinu, protože je skvělou zásobárnou vody a vyrovnává tak vodní cyklus. Je také účinnou ochranou proti povodním. Je to přirozené prostředí pro určité rostlinné a živočišné druhy, které patří mezi ohrožené.

Do dnešních dnů se v úzkých pruzích podél řek zachovalo asi jen 33 000 ha lužního porostu. Na vině je hlavně necitlivé lesní hospodaření, ale i úpravy vodních toků, stavba dálnic, přeměna lesů na zemědělskou půdu, necitlivé chování návštěvníků, černé skládky a podobně.

Pro záchranu luhů je důležitá obnova vodní rovnováhy. Revitalizace vodních toků a všeho, co k nim patří. Na některých místech bylo zavedeno umělé podvodňovaní místo kdysi přirozené záplavy, která působením člověka vymizela. K opětovnému zavodnění luhů také pomáhá zprůchodnění lesních kanálů a stavba stavidel.

Dělení lužních lesů

Lužní lesy rozlišujeme podle pravidelnosti záplav, jejich rozsahu, množství vody a míry usazování na:

  • Vrbiny a olšiny – Nachází se přímo u vody.
  • Měkký luh – Je dále od vody a je silně ovlivňován proudem řeky. Název souvisí s tím, že vrby a topoly, které zde rostou, mají měkké dřevo.
  • Tvrdý luh – Voda v něm proudí méně a rostou v něm stromy s tvrdším dřevem, jako jsou duby, jilmy nebo jasany.

Do lužních lesů se vrací želva

V luzích Moravy a Dyje můžeme znovu nalézt i želvu bahenní, která odsud v polovině 20. století úplně vymizela, ale nyní se sem začíná vracet. Želvy byly vysazeny z umělého chovu, nalezly tu domov a dobře se jim daří. A snad budou žít dlouho, protože tyto želvy se v příznivých podmínkách mohou dožít až 120 let.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

2 dní 8 hodin

Zapojili jsme se do akce "Ukliďme Česko s SPÚ".

Třicet dobrovolníků z řad zaměstnanců SPÚ sesbíralo v Praze mezi Modřany a Hodkovičkami více než 25 pytlů odpadků. Děkujeme MČ Praha 4 za bezplatný svoz a likvidaci pytlů.

Akce se uskutečnila ve čtvrtek 17.5. #uklidmecesko #vidlsemuklidilsem #mčpraha4

5 dní 9 hodin

Ing. Vilém Jurek : "Mám první radu pro všechny majitele zemědělské půdy. Zajeďte se podívat, jak váš pozemek vypadá a co se na něm pěstuje... Chcete vytvořit remízek v poli? Chcete zachránit alespoň malý kousek polnosti pro přírodu? Už se nemůžete dívat na ty obrovské lány připomínající poušť? Máte jedinečnou možnost to změnit!"

Přečtěte si celý článek Ing. Jurka, krajinného ekologa a vedoucího úseku Péče o přírodu v Rezekvítku.

https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2019/20-2019/strucny-manual-jak-udelat-neco-dobreho-pro-krajinu

1 týden 9 hodin

V Rodově právě budujeme poldr, zasakovací průleh, protierozní hrázky pro snížení eroze půdy i smyvu a splachu ornice ze svažitých terénů až do zastavěného území obce. Současně poldr usměrní odtok vody z přívalových dešťů a zadrží vodu v krajině. Následnou výsadbou 123 stromů, 676 keřů a zatravněním v poldru, zasakovacím průlehu a liniově podél polních cest a svahů protierozní hráze a příkopů zapojíme zeleň do této intenzivně obhospodařované krajiny.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn