Ve Všelisech nedají na pozemkové úpravy dopustit

Ve Všelisech nedají na pozemkové úpravy dopustit

Velké Všelisy jsou necelých patnáct kilometrů západně od Mladé Boleslavi. Pod obec spadají katastrální území Velké Všelisy, Malé Všelisy a Zamachy. Pod obec Velké Všelisy spadají místní části a osady Malé Všelisy, Zamachy, Krušiny, Syslov, Skřivany, Chaloupky, Peklo a Zákal. Kdyby se starosta měl rozhodnout znovu, zda jít do komplexních pozemkových úprav, neváhal by ani minutu. A totéž by doporučil i jiným obcím.

První historická zmínka o vesnici pochází z roku 1180, kdy český kníže Bedřich daroval Všelisy pražskému biskupu Velišovi. Obec měla zajišťovat výživu kněží a mnichů na Hradčanech, Vyšehradě či ve Staré Boleslavi. V roce 2017 zde bylo při posledním sčítání 352 obyvatel.

Vesnice je zajímavá i díky zámku. Ten má pohnutou historii, která s pozemkovými úpravami souvisí. Jeho vlastníci totiž za 2. světové války kolaborovali s Němci a o zámek, včetně pozemků a lesů, později přišli. Objekt pak využívalo například zemědělské družstvo a pozemky, které původně k zámku patřily, byly rozděleny a rozparcelovány. O komplexní pozemkové úpravy obec sama požádala a byly zahájeny v říjnu 2008.

„Úpravy se týkaly oblasti o rozloze necelých 500 hektarů. Jejich výsledek byl na katastr zapsán začátkem prosince 2011. Náklady na pozemkovou úpravu byly 2,85 milionu korun, tuto částku celou uhradil stát. Naše obec ani vlastníci pozemků nemuseli platit ani korunu,“ říká Jaromír Bečka, který je starostou obce Velké Všelisy, a dodává, „v rámci výstavby společných zařízení, která již byla dokončena, bylo zatím proinvestováno 10,421 milionu korun a celou částku také uhradil stát.“

Starosta hospodaří

Jaromír Bečka se narodil v Malých Všelisech a dnes tam také podniká v zemědělství: „Hospodaříme se synem, dohromady máme 115 hektarů. Pozemky máme celkem ve čtyřech katastrech.“ Starosta díky tomu velice dobře ví, co je v rámci pozemkových úprav potřeba.

Stav, který v obci před úpravami panoval, nebyl optimální. Některé plochy byly jen v takzvaném náhradním užívání a také nebylo možné se půdy dopočítat – velkou záhadou totiž bylo, že 14 hektarů jednoduše chybělo. Řada majitelů pozemků však nevěděla, co od úprav očekávat, a protože se jich obávali, nebylo snadné získat jejich souhlas. Nakonec se vše podařilo a v katastrech se udělal pořádek.

Dnes se proto všech ploch jednoduše dopočítají a chybějící hektary jsou již minulostí. Každá parcela má jasně definované hranice, což nebylo v minulosti samozřejmostí. „Pozemkové úpravy byly pro zemědělce, jako jsem já, velmi důležité. Důležitý je i přístup k pozemkům. Několik cest jsme postavili v letech 2014 a 2017 a jejich vozovka je z asfaltobetonu. O ničem jiném jsme ani neuvažovali, protože takový ten zpevněný povrch, kdy se jen naveze materiál a uválcuje, pro náš způsob využití neměl význam. Jsme totiž v řepařské oblasti a cesty „zažívají“ řepné kampaně téměř každý rok,“ říká starosta.

Řada nových a obnovených cest v obci Velké Všelisy a okolí

Kratší z cest má označení HPCn2 Zamachy, komunikace je dlouhá 568 metrů a končí na hranici katastrálního území s obcí Kadlín, o které jsme nedávno psali zde. Díky přehlednosti úseku a možnosti využít k vyhnutí pěti sjezdů nejsou na cestě výhybny. Vodu v krajině zadržují dvě zasakovací jímky. Výstavba začala v květnu 2017, práce skončily v listopadu téhož roku a jde zatím o poslední z dokončených komunikací. Cesta byla financována z Programu rozvoje venkova.

Další polní cesty spadající pod obec Velké Všelisy byly postaveny již v roce 2014. Šlo o polní cesty HPCr1 Velké Všelisy a HPCr1 Zamachy, kdy byly rekonstruovány původní polní cesty o šířce 4,5 metru a délce 1 968 metrů. Nechybí u ní ani odvodnění zasakovacím příkopem. Doprovodná výsadba stromů a osetí travní směsí je samozřejmostí oživující krajinu jak pro oko, tak doslovně. Obec Velké Všelisy díky pozemkovým úpravám získala 2,5 km polních cest včetně doprovodné zeleně, které mají kromě hlavní funkce, což je zpřístupnění zemědělských pozemků, také funkce vedlejší, jako je např. turistika či možnost volnočasových aktivit.

V nejbližším okolí se můžete setkat s dalšími polními cestami realizovanými SPÚ. Jsou to hlavní polní cesty:

  • C 3 a C 6 v katastrálním území Rokytovec (obec Rokytovec), délka je 1 784 metrů. Odvodnění je řešeno zasakovacím příkopem a napojením na stávající systém odvodnění. Polní cesta C 6 je novostavba se dvěma výhybnami a sjezdy na okolní pozemky, i zde byla vysázena nová zeleň.
  • C1 a C 2 v katastrálním území Doubravice (obec Katusice) jsou řešeny jako jednopruhové, obousměrné, s šířkou jízdního pruhu 4 metry. Délka C 1 je 290 metrů a délka C 2 je 703 metrů. Cesty na sebe plynule navazují. Přístup na okolní pozemky zajišťují sjezdy, v trase cesty jsou dvě výhybny. Odvodnění zajišťuje příčný a podélný sklon vozovky a podélný pravostranný příkop. Okolo cest byla v maximální možné míře vysázena zeleň, a to jak z estetických důvodů (krajinotvorba, optické rozdělení velkých lánů atd.), tak z praktických důvodů (zastínění cest, využití plodů lidmi či jako potrava pro zvěř atd.).

Lidé chtěli retardér

„Přestože vlastníci pozemků věděli, že to jsou cesty budované v rámci pozemkových úprav, někteří občané nám stále dokola říkali, proč za ně utrácíme peníze, když jsou potřeba nové chodníky a oprava silnice v intravilánu obce. Přitom jsme tu do té doby měli polní cesty v katastrofálním stavu. V létě prašné, za mokra a v zimě téměř nesjízdné. Museli jsme stále vysvětlovat, že obec nestaví, obec nefinancuje, jsou to jiné finanční kapitoly. Nyní je situace jiná, naši občané a turisté s povděkem oceňují tyto investice,“ říká starosta.

„Zpřístupnění pozemků se nadmíru povedlo. Komunikace jsou provedeny kvalitně, na pohled působí spíše jako silnice třetí třídy než polní cesty. Dokonce někteří místní občané na ně chtěli umístit retardér, jelikož mladší generace po nich jezdí příliš rychle. Navíc je díky zvolené technologii zaručena minimálně dvacetiletá bezúdržbovost. Tedy v případě, že na cesty nevjede někdo se spuštěným pluhem či bránami. Bohužel traktory někdy sjíždějí z polí mimo sjezdy a pak hrabou koly a cestu poškozují. Když do prasklin vnikne voda, zmrzne a pak dochází k postupnému rozrušování vozovky. Lidé si totiž řadu věcí neuvědomují, tedy ani to, že k cestě patří ještě např. 2,5 metru široký pás, který by měl zůstat volný. Neznalost přitom neomlouvá,“ vypráví o drobných komplikacích starosta.

Klidně znovu

Přes všechny problémy spojené s výkonem funkce starosty na menší obci si Jaromír Bečka výsledek vzájemné spolupráce s SPÚ velmi pochvaluje: „Jinak mezi výhodami pozemkových úprav nesmím zapomenout vyzdvihnout hlavně zpřístupnění pozemků, obnovu cest či vyjasnění majetkových vztahů. Ve Velkých Všelisech jsme díky pozemkovým úpravám konečně zjistili, kdo, jaké a kolik pozemků vůbec vlastní. Cesty byly obnoveny i v místech, kde za minulého režimu zanikly, velkou výhodou je, že u nich mohla být vysázena zeleň. Ta je totiž okolo polních cest a silnic dnes téměř zaniklá. Alespoň někde tedy mohou vznikat aleje. A kdyby se nás někdo zeptal, jestli bychom šli do komplexních pozemkových úprav znovu, tak já říkám, že rozhodně ano. Každé obci doporučuji žádost o komplexní pozemkové úpravy také podat. Byl jsem velice spokojen s prací a přístupem mladoboleslavské pobočky SPÚ.“

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 hodina 28 minut

Dobelice na Znojemsku se už nemusí bát přívalových deštů! Jaká opatření jsme v rámci komplexních pozemkových úprav zrealizovali, si přečtěte v našem článku.

4 dní 1 hodina

V letech 2017 a 2018 jsme provedli opravu nebo záchovné práce u dvanácti drobných sakrálních staveb nacházejících se na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ. Opravy byly prováděny ve spolupráci s místně příslušnými obecními úřady a orgány památkové péče. Touto formou napomáháme k obnově a udržení kulturního dědictví venkovské krajiny.

6 dní 3 hodin

Delegace SPÚ v čele se zástupcem ústředního ředitele Martinem Vrbou se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Slovensko — krajina neznámych vlastníkov“, která proběhla 11. - 12. října ve slovenské Nitře. Akci pořádala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitře a Komora pozemkových úprav SR. Naši zástupci představili nejen činnost SPÚ, ale především naše mnohaleté zkušenosti s pozemkovými úpravami. Cílem setkání byla diskuze o pozemkových úpravách z hlediska jejich potenciálu, využitelnosti, společenského a ekonomického dosahu a dopadu na životní prostředí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn