Co je to Územní systém ekologické stability

Co je to Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) jsou vlastně větší či menší přírodní plochy, které pomáhají vytvářet stabilitu v krajině. Například projektováním takzvaných společných zařízení, jako jsou biokoridory, poldry, rybníky, tůně, větrolamy či aleje. Tyto propojené ekosystémy snižují následky povodní, podporují biodiverzitu a v neposlední řadě je to prostě hezké.

Ochraně ÚSES se musejí ze zákona věnovat všichni vlastníci pozemků a je rovněž povinností obcí i státu. Na regionální úrovni je spravují krajské úřady, kromě toho také existuje ÚSES v nadregionální a místní úrovni. Toto dělení je ve světovém měřítku unikátní a nejen díky němu můžeme být v ČR pyšní na jednu z nejlepších sítí tohoto druhu v rámci Evropy i celého světa.

Základními stavebními kameny ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentra jsou například některé louky, meze, mokřady, tůně či remízy, nebo dokonce i hodnotné lesy. Biokoridory mají liniovou povahu a patří mezi ně například potoky, řeky, břehy vodních toků, hřebeny vrchů, hor či různé pásy trvalého porostu.

Stabilita v krajině

Historie samotných ÚSES se začala psát v 70. a 80. letech minulého století. Tehdy se začaly projevovat důsledky devastace krajiny, kterou způsobilo intenzivní zemědělství a kolektivizace. Kvůli ní se od roku 1948 začala spojovat malá pole drobných zemědělců do velkých lánů JZD, z krajiny mizely remízky a problémy například v podobě eroze půdy na sebe nenechaly dlouho čekat.

Kromě ÚSES, který se vztahuje i k běžné krajině, máme také významné krajinné prvky (VKP) a přírodní parky. Samostatnou kategorií je takzvaná zvláštní ochrana přírody a krajiny. Místně omezené jsou přírodní rezervace, přírodní památky, národní přírodní památky. Větší plochu mají chráněné krajinné oblasti, které vyhlašuje vláda ČR, Parlament má na starosti zřizování národních parků.

Stručná historie ochrany přírody u nás

  • První pokus o ochranu přírody a krajiny byl zaznamenán v dokumentu Majestas Carolina Karla IV. Mimo jiné se v něm hovoří o nutnosti chránit lesy a lovnou zvěř. Setkal se však s odmítnutím tehdejší šlechty.
  • Šlechta dostala rozum až v 16. století a sama iniciovala ochranu krajiny. V 17. století začaly pro jednotlivá panství platit závazné lesní řády.
  • V roce 1754 přišel tereziánský patent, který povoloval kácení stromů jen od listopadu do února. Dřevo se také nesmělo vyvážet do ciziny.
  • Za vlády Josefa II. byla rozloha lesů jen na 77 procentech dnešní úrovně, obavy z drancování přírodního bohatství tak byly už tehdy oprávněné.
  • V 18. století existovaly předpisy, které regulovaly počty lovné zvěře, ptactva a řídily způsob využití vodních zdrojů.
  • První rezervace vznikla 28. 8. 1838 a šlo o Žofínský prales s nedalekou Hojnou vodou.
  • Roku 1849 Česká lesnická jednota navrhla ochranu Boubína. Rezervaci Boubín v rozsahu 20 ha roku 1858 oficiálně vyhlásil kníže Jan Adolf Schwarzenberg.
  • První československý zákon o ochraně přírody je z roku 1933. Zaměřil se na Mohelenskou step a Adršpašsko-teplické skály. Rezervace na Pálavě byla vyhlášena v roce 1946 a první CHKO vznikla v roce 1955.

Definice ÚSES podle zákona

Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

3 dní 7 hodin

Obnovená vodní nádrž, která slouží i k rekreačním účelům, je nejviditelnějším přínosem projektu protierozních opatření v obci Horní Lipka. Na místo jsme vrátili i původní vodní tok ústící do nádrže a oživili dva někdejší mokřady. Podél nádrže i mokřadů jsme vysadili zeleň. Stavba zadrží vodu a ta tak nezaplaví dané území. Nabízí také vhodné podmínky pro výskyt vodomilných živočichů a rostlin.

3 dní 7 hodin

Ministr zemědělství Miroslav Toman, ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička dnes na společné tiskové konferenci představili hlavní změny v řešení pozemkových úprav.

V závislosti na klimatických změnách se pozemkové úpravy zaměří na dlouhodobé zadržení vody v krajině, jejich součástí nově bude i řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody...
Více informací v tiskové zprávě: https://www.spucr.cz/aktuality/pozemkove-upravy-se-zmeni-zameri-se-na-dlouhodobe.html

1 týden 3 dní

Výstavbou krajinotvorné nádrže Mušalec jsme obnovili systém propojených rybníků, které nejen zachycují vodu, ale výrazně snižují průběh a následky případné povodňové vlny. Nádrž také zvyšuje zásoby podzemní vody a zlepšuje protierozní ochranu. Mimo to slouži pro místní i jako příjemné místo pro relax. V roce 2015 jsme navíc v rámci plánu společných zařízení přistavěli polní cestu s mostem a vysázeli lokální biokoridor.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn