SPÚ na jihu Moravy řeší hlavně sucho a vinice

SPÚ na jihu Moravy řeší hlavně sucho a vinice

Jaká společná zařízení chtějí obce na jihu Moravy? Jaká specifika má kraj vinařů a vinic? O tom a dalších věcech jsme hovořili s Janem Ševčíkem, ředitelem Krajského pracoviště Státního pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj v Brně.

Jak se z pohledu Státního pozemkového úřadu liší Jihomoravský kraj ve srovnání s jinými regiony ČR?

Specifikum naší oblasti je, že jde v ČR o jeden ze suchem nejohroženějších regionů. I když, co se týká objemu práce, v Brně nás nejvíce vytěžují takzvané nárokové žádosti vinařů. Převádíme jim pozemky, které sice patří státu, ale vinaři na nich mají nájemní smlouvu. A zákon jim umožňuje, aby si tyto vinice koupili přednostně. Letos nás také bude hodně zaměstnávat čerpání finančních prostředků z Programu obnovy venkova. V tomto roce by v našem kraji mělo jít o 100 milionů korun. K tomu musíme přidat takzvanou všeobecnou pokladní správu, což je asi 60 milionů korun. Investovat budeme hlavně do výstavby v krajině, abychom pomáhali v boji se suchem. Na určitých místech se díky našim opatřením například zlepší takzvané mikroklimatické podmínky a nezapomínáme ani na různá protipovodňová opatření.

Liší se na jihu Moravy pracovní postupy SPÚ?

Ne. Stejně jako v jiných oblastech ČR realizuje SPÚ svá opatření v návaznosti na takzvané pozemkové úpravy, které pro jednotlivá opatření doslova připraví půdu. V jednotlivých katastrech Jihomoravského kraje máme rozpracováno hned sedmdesát různých pozemkových úprav.

Díky pozemkovým úpravám a navazující výstavbě takzvaných společných zařízení zvládneme v boji se suchem celkem dost. V rámci těchto projektů však není možné realizovat výstavbu zavlažovacích zařízení pro zemědělce. Těch se budou týkat jiné dotační akce SPÚ a nemá je na starosti krajské pracoviště. Třeba na rozdíl od přípravy projektu vodní nádrže na Vyškovsku, který nyní připravujeme.

Vodní dílo bude zajímavé mimo jiné tím, že jeho plocha bude navazovat na vojenský prostor a rozlehlý lesní komplex. Půjde o unikátní krajinný prvek v Zelené Hoře. Kromě toho, že bude nádrž zadržovat vodu v krajině a částečně tak napomáhat v boji se suchem, je jejím hlavním úkolem protipožární funkce. Voda bude sloužit hasičům v případě větších požárů, které patří k nejhorším důsledkům sucha.

Co se děje po skončení pozemkových úprav?

Po ukončení pozemkových úprav jednotlivé obce získají seznam, jaká společná zařízení je možné realizovat. Co se bude nakonec realizovat, si většinou vybírají samotní představitelé těchto vesnic. Volba asi v osmdesáti procentech případů padá na výstavbu cest, které pak tvoří určitý prvek v krajině. Ten však nemá jen jednu funkci. Podél cest, které tvoří přirozený předěl velkých polí, se vysadí stromy sloužící jako větrolamy. A řeší se tak další významný problém současnosti, tedy větrná eroze půdy. Cesty slouží hlavně zemědělcům, ale mají i sportovně-rekreační funkci, například jako cyklostezky.

Na druhé příčce nejpoptávanějších společných zařízení jsou protipovodňová opatření, což je celkem logické vzhledem k historicky špatné zkušenosti, kterou některé obce s velkou vodou mají.

Řada starostů ještě o výhodách pozemkových úprav neví a například na protipovodňová opatření složitě vykupují půdu třeba i od dvaceti až třiceti vlastníků. Přitom se dá vše řešit daleko jednodušším způsobem s využitím pozemků státu a spoluprací s SPÚ.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

2 dní 52 minut

Kompost bez zápachu? Pomocí žížal to jde snadno. Vyžadují minimum péče, netrpí žádnými nemocemi a navíc jsou za den schopny pozřít potravu o váze až poloviny vlastní hmotnosti a přeměnit ji v úrodný humus. Kde je ale sehnat? Mrkněte na „žížalí mapu“. https://www.mapko.cz

3 dní 7 hodin

Už se to blíží. Přesně za týden začíná největší česká zemědělsko-potravinářská výstava Země živitelka. Kdo z vás se na ni chystá? My tam samozřejmě nebudeme chybět.

4 dní 42 minut

Černých skládek je ve volné přírodě bohužel stále mnoho. Jen za poslední dva roky objevili lesníci celkem 1 466 nelegálních skládek. Celkem zabíraly plochu o rozloze 39 hektarů. Jde přibližně o deset pražských Václavských náměstí. Máte ve svém okolí také nějakou?

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn