Půda a voda jsou naším největším bohatstvím

Půda a voda jsou naším největším bohatstvím

Poslední tři roky byly podle odborníků nejteplejší za desítky let. Extrémní teploty sužují Česko i letos. Jak mohou lidé přispět k boji proti suchu? Čeká svět válka o vodu? A zmizí z české krajiny sníh? Nejen na to jsme se ptali geologa a klimatologa Václava Cílka. 

Podle OSN by do několika let mohly být až tři miliardy lidí bez vody? Není tato katastrofická vize přehnaná?
Sucho se dá počítat různým způsobem. Většinou se počítá tak, že víte, kolik spadne na daném území vody, kolik čerpají lidé a kolik čerpá příroda. V případě, že jde o průmyslovou oblast, je nutné ještě připočíst průmysl. V okamžiku, kdy je bilance nulová, to znamená, že spadne tolik vody, kolik jí lidé spotřebují, je problém. Jakýkoliv údaj tohoto typu nám říká, že suchem je ohroženo dost lidí. Nedávno jsem viděl pořad o sebevraždách indických zemědělců. Jejich mrtvá těla z kanálu vytahuje muž, kterému pak příbuzní dávají peníze.

Sebevraždy kvůli suchu?
Jistě. Když je slabá úroda, tak se zemědělci zadlužují. Bohužel pak nezvládnou splácet, a proto raději spáchají sebevraždu. Vedou se dokonce i statistiky, je to trochu kontroverzní, ale jde o přibližně 25 tisíc indických sebevražd za rok.

Vláda schválila strategii pro boj se suchem. Měly by se obnovovat malé vodní nádrže, dělat pozemkové úpravy atd. Souhlasíte s tím?
Zaplať pánbůh, že o tom vláda jedná. Část zmíněných opatření může ale selhat. Nemělo by nás to zarážet, takhle se příroda chová. Voda je totiž natolik svéhlavá, že si nedá říct. Důležité je proto začínat v malém měřítku, pozorovat, co se stane, a podle toho napravovat.
V boji proti suchu je výstavba malých vodních nádrží a rybníků správným krokem. V létě mohou sloužit jako protipožární nádrže, anebo je lidé mohou využít ve chvíli, kdy je zakázáno zalévání zahrad. Výhodou je i to, že jsou blízko vsi. Pomáhají udržovat stabilní hladinu ve studních.

Věříte v naplňování nové vládní strategie?
Péče o krajinu není záležitostí jen vlády, ale i vlastníků půdy a municipalit. Až v případě velkých opatření, jako jsou přehrady, se o to stará vláda. Lidé budou klimatickými změnami donuceni se tímto tématem zabývat. Jde o analogickou situaci konce 19. století, kdy byla celá řada velkých povodní. Zemědělci a rybníkáři byli tehdy dotlačeni k tomu, aby s krajinou něco udělali, chtějí-li v ní žít a obhospodařovat ji.

Čím mohou přispět jednotlivci, například zahrádkáři?
Péče o krajinu začíná tím, že zahrádkáři kompostují, mají organické hnojivo, které vpravují do půdy, lépe pak totiž vsakuje vodu a hůře pouští živiny. Důležité je zachytit vodu přímo v krajině, tam, kde spadla, než v rybníku a v nádrži. Zachytávání vody musí být plošné. Zemědělci dříve používali vsakovací rýhy a jímky či poslední brázda pole byla hlubší. Ukazuje se i další věc, máte-li mez nebo zemědělskou terásku, jde nejen o protierozní záležitost, ale v těchto místech se ukládá voda.

A čím mohou přispět lidé ve městech? Můžeme vodou ještě víc šetřit?
Větší šetření vodou není potřeba. Jsme na rozumném minimu. V zemích podobných Guatemale je denní spotřeba na osobu 50 litrů. Tento objem se bere jako doporučená humanitární dávka. V chudých zemích by tato voda měla být zadarmo. Čech spotřebuje kolem 90 litrů vody na den.

Současný vývoj směřuje ke sbírání dešťové vody nebo takzvané šedé vody, což je odpadní voda neobsahující fekálie a moč, která odtéká z umyvadel, van, sprch či dřezů. Má to několik pozitivních dopadů. Prvním je, že zmenšuje povodňovou vlnu, protože zachytíte příval srážek. Další pozitivní věcí je, že šetříte pitnou vodu, se kterou se jinak splachují záchody či zalévají zahrady.

Starali se naši předkové o vodu lépe než my?
Na konci 19. století bylo chladnější počasí a rovnoměrnější srážky, krajina byla vlhká. Pod vlivem socialismu jsme se zbavili vody a teď dochází k myšlenkovému posunu, že vodu potřebujeme a musíme ji v krajině zadržet. Například retenční schopnost šumavských mokřadů je větší než vltavská kaskáda. V podstatě se dá říci, že na Šumavě de facto probíhá protipovodňová ochrana Prahy.

Objevují se teorie, že svět čekají války o vodu. Co si o tom myslíte?
Spíše ne. Z řady analýz vyplývá, že k válkám o vodu prakticky nedochází. Nikdy ne ve formě konfliktu mezi státy. Dochází ale k občanským válkám. Například organizace Islámský stát silně pracovala s vodou. Dávala více vody farmářům, aby měla jejich podporu apod. Naše země je více ohrožena sekundárními dopady klimatických změn, jako jsou například uprchlíci nebo cenová maxima, když se neurodí obilí.

Myslíte, že jednou přijde doba, kdy se ráno nevysprchujeme, protože zkrátka z kohoutku nic nepoteče?
Tohle nejsou reálné představy, alespoň ne pro Česko.

Jak se díváte na degradaci půdy? Jaké to může mít důsledky pro naši krajinu, pro nás osobně? 
Největším bohatstvím české země jsou voda a půda. Zemědělců je relativně málo, nevolí jednu společnou stranu, není proto žádný velký politický zájem se o ně starat. Degradací půdy ohrožujeme její akceschopnost pro příští generace. Často si to uvědomuji, když jsem v okolí Bylan u Kutné Hory. Tamní půda dnes rodí stejně jako před  sedmi tisíci lety. To je fascinující. Když si to srovnáme s jakýmkoli strojem v továrně, nenajdeme takový, který by zboží vyráběl tak dlouho. Stačí však několik desítek let špatného hospodaření a tuto produktivitu prudce ohrozíte.

Jak v lidech podnítit, aby si začali půdy opět více vážit a byla lépe chráněna?
Nemá cenu být velký aktivista. Je dobré o tom mluvit a psát. Říká se tomu předpřipravená evoluce. Jakmile dojde k problému, lidé se rychle zorientují, protože podprahově o tom slýchávali. Existuje i psychologie odmítání, z níž vyplývá, že lidi nelze přesvědčit. Zvláště ne rozumovými argumenty. Čím se problém stává větším a chroničtějším, tím sílí tendence ho odmítat.

Staráme se o půdu dobře?
Určitě ne. Pokud beru, že pokrok a kultura spočívají ve starosti o životní prostředí, tak za posledních deset let se stav půd zhoršil, ať už jde o erozní postižení či pokles organické hmoty v půdě.

V poslední době se vedou vášnivé diskuse o pěstování řepky. Někteří říkají, že česká krajina je zaplavena žlutou řepkou a že to přírodě neprospívá. Jaký je váš názor?
Řepky je příliš mnoho, a to vinou nedodržování osevních postupů. Od samého začátku nemám rád biopaliva, protože jsou málo účinná. Jde v podstatě i o nastavení evropských dotací. Ty jsou často nastaveny škodlivě jako v tomhle případě.

Klima se mění i v Česku. Mají Češi v budoucnu na sníh zapomenout?
Spíše ne. Česká republika leží v pásmu, kde se láme vysušování jižní Evropy a dochází k větším srážkám v severní polovině Evropy. Začíná arktická oscilace, což znamená, že dochází k častějšímu proudění studeného vzduchu od severu. Důležitou věcí je i fakt, že středoevropská zima je hodně proměnlivá. I kdyby nebylo žádného vlivu člověka, tak zima ve střední Evropě je rok od roku jiná.
Je jisté, že průniky studeného vzduchu budou čím dál častější, zároveň jsou častější i průniky teplého vzduchu ze středozemní oblasti nebo až od Sahary. Statisticky se může ukázat, že rok od roku bude tepleji, ale zároveň bude průnik studeného vzduchu přinášet silné mrazy.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

15 hodin 16 minut

Motivem pro zahájení pozemkových úprav v Poděšíně na Vysočině bylo zdigitalizování katastrální mapy a vybudování společných zařízení, která by obec a její okolí chránila před povodněmi a erozí půdy. A to se také povedlo! Když před třemi lety lilo jako z konve, do obce se žádná bahnitá voda z polí nedostala. Stačilo postavit jen jeden rybník. Více si přečtěte v našem článku.

3 dní 15 hodin

Jak zabavit děti v nekonečném čekání na Ježíška? Vemte je zítra do Národního zemědělského muzea! Děti si vyzkouší zdobit vánoční perníčky, vyrobit vánoční lucerničku nebo přání a mohou se dozvědět něco nového o kaprech v expozici Rybářství. Navíc si můžete dopřát i sladkou tečku v podobě tradičních vánočních dobrot v expozici Gastronomie.
Více o akci zde: https://bit.ly/2Bq9iiH

4 dní 15 hodin

Hlasujte v kategorii – Zelená a dopravní infrastruktura! Podpořte svého favorita a rozhodněte, které společné zařízení získá cenu veřejnosti!

Kompletní seznam přihlášených projektů: https://bit.ly/2Q9urGj

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn