Pozemkové úpravy ve středověku

Pozemkové úpravy ve středověku

Pozemkové úpravy mají na našem území dlouhou historie. Rušno u nás v tomhle směru bylo třeba ve 12. století. Tehdy tu probíhala takzvaná vnitřní kolonizace. 

Vnitřní kolonizací rozumíme zúrodňování dosud neobdělávaných půd, vypalování a mýcení lesů, upravování pastvin, ale i vznik nových vesnic pro stávající obyvatele našeho území. Po vyčerpání domácích pracovních sil začala i velká kolonizace, kdy šlechta přidělovala rozsáhlá území převážně německým kolonistům.

Zakládání nových vesnic měl na starosti takzvaný lokátor. Byl zodpovědný za to, že budou schopné samostatné existence. Organizoval stavby, hledal osadníky, přiděloval půdu a vybíral pachtovné. S feudálním vlastníkem půdy uzavíral smlouvu, která obsahovala práva a povinnosti osídlenců i samotného lokátora. Osadníci byli motivování tím, že plnili závazky vůči vrchnosti až po určité lhůtě po založení, která trvala v Čechách obvykle 12 a na Moravě osm roků. Pozemky byly nejprve čtvercové, když se ale se zúrodňováním začalo v kopcích, tvary se tomu přizpůsobily. S vynálezem pluhu s odvalovou deskou získaly pozemky protáhlý tvar. Základní plošnou jednotkou byly lány, které se lišily podle vlastníků a krajů. Rozdělovaly se například na lán královský, kněžský, panský, selský. Jejich velikost byla v rozmezí od 18 do 28 hektarů. Samotné rozměřování bylo velmi primitivní. Používal se k němu zemský provazec, který měřil 42 loktů tedy 24,8 metru. Obrannou funkci, kterou do té doby plnily pohraniční lesy, nahradila rozsáhlá výstavba hradů.

Jak se uvádí v knize Pozemkové úpravy v České republice, důležitým obdobím kolonizačního podnikání bylo zakládání měst, která u nás do té doby téměř neexistovala. Vzhledem k jejich složitému půdorysu je jasné, že se výstavby museli účastnit zeměměřiči. Přemysl Otakar II. použil kolonizaci jako jeden z důležitých politických nástrojů ve vztahu k zemské šlechtě. V roce 1265 nechal například vystavět České Budějovice jako protiváhu državám Vítkovců. Vzhledem k velkému rozsahu měřičských prací za jeho vlády usiloval o sjednocení zemské míry. Na Moravě došlo k největšímu rozvoji kolonizace za biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245–1281).

Kolonizací se změnila nejen sociální struktura obyvatelstva, ale i vztahy mezi poddanými a vrchností. Vznikla nová podoba venkovského osídlení. Tyto zásahy poznamenaly naši krajinu až do 18. století a v mnohých případech i dodnes.

Středověké uspořádání krajiny u nás nalezneme i v dnešní době ve formě doposud existujících středověkých plužin. Například v CHKO Jeseníky, v oblastech se zachovanými přírodními poměry a tradičním způsobem hospodaření.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

14 hodin 22 minut

O tom, že je půda nad zlato, hovoří i její úbytek v loňských letech. Podle portálu Agropress.cz jsme v minulém roce každý den přišli o 19,26 ha orné půdy. Jednou z hlavních příčin je degradace půdy (vodní a větrná eroze, utužení těžkou technikou atd.), které se snažíme zamezit právě pozemkovými úpravami.

18 hodin 37 minut

Vyhlašujeme první letošní veřejnou nabídku pro restituenty – celkem 539 pozemků o rozloze 574 hektarů! Vzhledem k vysokému zájmu v minulém roce a blížícímu se konci naturálních restitucí jsme v tomto pololetí připravili rovnou tři nabídky.

Více informací zde: bit.ly/NabidkaProRestituenty

2 dní 15 hodin

Minulý pátek jsme vám ukázali, jak se komplexní pozemková úprava u Choťovic zdařila. Dnes si můžete přečíst, jak realizace probíhala a co je její součástí.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn