Polní cesty zkracují vzdálenosti. Ale nejen to

Polní cesty zkracují vzdálenosti. Ale nejen to

Dostat se s traktorem na pole může být někde problém. Když je například na pozemek přístup přes cizí parcely a jejich majitelé nejsou přesunům zemědělské techniky příliš nakloněni. Další svízel je, když cesty nejsou zpevněné a technika se musí prodírat bahnem, které se roznáší v hlubokém dezénu traktorových kol široko daleko i na vyasfaltované vozovky. Všechny uvedené problémy pomáhá řešit Státní pozemkový úřad (SPÚ).

V rámci komplexních pozemkových úprav a následné výstavby takzvaných společných zařízení řeší SPÚ kromě například protipovodňových opatření, větrolamů nebo biokoridorů právě i polní cesty. Po dokončení bývají společná zařízení předána do správy jednotlivým obcím. Cílem pozemkových úprav také je, aby každý pozemek byl přístupný z veřejné cesty. Jestliže tato možnost v krajním případě není, u pozemků, přes které je nutné k těm dalším přistupovat, se na katastru alespoň zapisuje věcné břemeno práva průchodu a průjezdu. Jedině jasně danými pravidly je možné zabránit různým zbytečným sousedským sporům.

I polňačky mají ČSN

Polní cesty spadají do kategorie takzvaných účelových komunikací, a i když by se mohlo zdát, že jsou okrajovým tématem, mají u nás dokonce vlastní normy. Jde například o ČSN 73 6109, která přesně určuje všechny parametry, které by polní cesta měla splňovat. Existuje také Katalog vozovek polních cest. I tento obor projektování a výstavby prochází jakýmsi vývojem a katalog byl několikrát aktualizován. V uplynulých letech byla například zařazena možnost výstavby takzvaných kolejových cest, které šetří náklady na materiál. Není totiž vždy nutné zaplňovat prostředek vozovky, stačí zpevnění prostoru pod koly traktorů a další mechanizace. Katalog vozovek polních cest je přitom doporučeným podkladovým materiálem projektantů společných zařízení v rámci pozemkových úprav.

V katalogu je mimo jiné definováno, jaké povrchové úpravy mohou mít účelové komunikace. Používá se například cementobeton, asfalt, dláždění či nestmelené kamenivo a R-materiál. Důležité také je, na jaké zatížení je cesta stavěná, kde se staví a jaké je v místě podloží. Třeba v oblastech, kde se pěstuje řepa, jsou nároky na zatížení větší, cesty musejí odolávat těžkým náklaďákům naloženým sklizní s velkou hmotností. Všechny polní cesty se dnes staví tak, aby vydržely alespoň dvě desetiletí.

Řada polních cest je dnes z asfaltu a kromě přístupu zemědělců mohou sloužit také jako stezky pro cyklisty nebo in-line bruslaře. Kvalitní polní cesty zkracují spojení mezi jednotlivými obcemi, cestu dětem do školy a lidem do obchodu či k lékaři. Neméně významný je rychlejší přístup integrovaného záchranného systému na odlehlejší místa v případě různých neočekávaných událostí.

První cesty

  • Nejstarší důkaz o tom, že na území ČR existovaly nějaké cesty, je starý asi 25 000 let a jde o mapu vyrytou na mamutím klu nalezeném v Dolních Věstonicích.
  • Nejstarší opravdový nález zbytku cesty je 5 metrů široká „komunikace“ z Líšně u Brna přibližně ze 7. stol. př. n. l. Na Pražském hradě byla nalezena cesta zpevněná trámy, která je z 10. století.
  • Výraznějšímu rozvoji sítě cest bránily hlavně husté lesy – ty ještě v 9. a 10. století zabíraly 80 procent území a cesty se musely náročně prosekávat. Ale to ani nebylo moc vítané, protože lesy bránily vstupům cizích vojsk na naše území – ještě v roce 1221 král Přemysl Otakar I. výnosem kácení lesů pro budování cest zakazoval.
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

2 dní 7 hodin

Zapojili jsme se do akce "Ukliďme Česko s SPÚ".

Třicet dobrovolníků z řad zaměstnanců SPÚ sesbíralo v Praze mezi Modřany a Hodkovičkami více než 25 pytlů odpadků. Děkujeme MČ Praha 4 za bezplatný svoz a likvidaci pytlů.

Akce se uskutečnila ve čtvrtek 17.5. #uklidmecesko #vidlsemuklidilsem #mčpraha4

5 dní 9 hodin

Ing. Vilém Jurek : "Mám první radu pro všechny majitele zemědělské půdy. Zajeďte se podívat, jak váš pozemek vypadá a co se na něm pěstuje... Chcete vytvořit remízek v poli? Chcete zachránit alespoň malý kousek polnosti pro přírodu? Už se nemůžete dívat na ty obrovské lány připomínající poušť? Máte jedinečnou možnost to změnit!"

Přečtěte si celý článek Ing. Jurka, krajinného ekologa a vedoucího úseku Péče o přírodu v Rezekvítku.

https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2019/20-2019/strucny-manual-jak-udelat-neco-dobreho-pro-krajinu

1 týden 9 hodin

V Rodově právě budujeme poldr, zasakovací průleh, protierozní hrázky pro snížení eroze půdy i smyvu a splachu ornice ze svažitých terénů až do zastavěného území obce. Současně poldr usměrní odtok vody z přívalových dešťů a zadrží vodu v krajině. Následnou výsadbou 123 stromů, 676 keřů a zatravněním v poldru, zasakovacím průlehu a liniově podél polních cest a svahů protierozní hráze a příkopů zapojíme zeleň do této intenzivně obhospodařované krajiny.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn