V Kadlíně je to jako v parku

V Kadlíně je to jako v parku

Kadlín leží asi 19 kilometrů východně od Mělníka. Pod vesnici se 146 obyvateli spadají i sousední Ledce. Teď to tu díky komplexním pozemkovým úpravám a navazujícímu projektu biokoridorů a novým cestám vypadá jako v zámeckém parku.

Velká sláva v Kadlíně nastala přesně 19. listopadu 2015. Tehdy byla zkolaudována polní cesta C5 a tím byla definitivně dokončena výstavba společných zařízení. Jejich předpokladem byla pochopitelně realizace komplexních pozemkových úprav. S KoPÚ se v Kadlíně začalo již 26. října 1998 a ukončeny zápisem do KN byly dne 3. listopadu 2003. Podobu projektu bylo nutné domluvit i se sousedními obcemi Chorušice a Velké Všelisy.

Největším problémem byl nedostatek státní půdy pro výstavbu komunikací a biokoridorů. Vše se ale podařilo vyřešit a dnes jsou místní spokojení. „Lidé si nové cesty a biokoridory pochvalují. Musím ale podotknout, že jsem to nebyla já, kdo pozemkové úpravy inicioval. Jsem starostkou teprve první volební období a ve funkci jsem od roku 2014. V té době již pozemkové úpravy běžely, ale nebyly dokončené. S úpravami se začalo za minulého vedení obce například kvůli problémům s přístupností některých ploch,“ říká starostka Kadlína Michala Gregorová. V její obci vzniklo celkem pět biokoridorů a ve spolupráci s pozemkovým úřadem se postavily i nové polní cesty.

Zemědělci v „pangejtech“

„Biokoridory jsou vlastně velice dlouhé, 15 metrů široké, pásy osázené keři a listnatými stromy, které u nás směřují k lesu. Stromy budou ale hlavně hezké, až ještě vyrostou. První biokoridor byl vysazený zhruba před jedenácti lety. A kromě okrasy mají i své praktické využití. Fungují jako migrační cesta pro přemisťování zvěře a kromě zpestření krajiny ještě budou plnit funkci větrolamů, výměra biokoridorů je cca 3,65 ha,“ říká starostka a dodává: „Za SPÚ měla projekty na starosti mělnická pobočka. Vše bylo v naprostém pořádku, o všem jsme věděli. A byli jsme zvaní i na kontrolní dny. Velice nám pomohly také nové cesty. Zemědělci totiž, jak se lidově říká, jezdili v pangejtech. Problém byl i s tím, že nebyly vybudované vjezdy na pole.“

Bláto opadá

Nových cest je 6,3 km a mají také rekreační funkci. „Snažíme se, aby tam lidé nejezdili osobními auty, ale aby tam byl klid a chodily tam i maminky s dětmi, které tam například mohou bruslit na kolečkových bruslích.“ Něco takového je možné díky tomu, že 99 procent nových cest jsou asfaltky, jen jedna komunikace se skládá z kamínků. A i když se díky novým cestám nesnížil počet průjezdů zemědělské techniky obcí, bláto teď opadá z traktorů a další mechanizace ještě mimo obec. Přímo ve středu Kadlína sídlí jeden zemědělec, a tak sem agrotechnika zajíždět musí.

Rozhledna v Hradišti

Kadlín je vhodným výletním cílem například díky naučné stezce Sedm kadlínských zastavení. „Na jedné z cest vzniklých po pozemkových úpravách přitom stojí rozhledna v Hradišti. Bez existence této komunikace by rozhledna ani nemohla vzniknout.“ Dřevěná konstrukce s kamenným podstavcem byla postavena v roce 2006. Má tvar strážní věže a její výška je 20 metrů. Z ochozu se naskytne kruhový výhled na Říp, Kokořínsko, České středohoří či na osamocené vrcholy Ralska a Bezdězu nebo dokonce i na Krkonoše či Ještěd.

Místo pro rozhlednu přitom nebylo zvoleno náhodně. Jak uvádí starostka, podle archeologa Václava Krolmuse, který ve 30. a 40. letech 19. století působil ve Mšeně jako kaplan, měli na Hradišti své „božiště“ i Keltové. Za vlády Karla IV. zde bylo opevněné Hradiště. Později se na tomto místě těžil čedič a dnes původní lom slouží jako vodní nádrž na pitnou vodu pro Kadlín.

Vesnické muzeum

Nová cesta je v Hradišti velkým úspěchem. Za komunismu byla v rámci scelování pozemků zaorána. „Dnes máme na Hradišti kvalitní, zpevněnou, jednopruhovou komunikaci opatřenou u rozhledny rozšířením pro vyhýbání a několika sjezdy na pole. Podél vozovky je jednostranný příkop a jednostranná výsadba alejových stromů. Ale v našem okolí je mnohem více zajímavostí, než jsou právě cesty. O zdejším kraji se dá leccos zjistit také přímo na obecním úřadě, kde máme expozici nazvanou Vesnické muzeum,“ říká starostka, jejíž starosti z titulu její funkce asi nikdy neskončí. „Teď máme připravený projekt na opravu dešťové kanalizace, ale ten bude velmi drahý. A bohužel pro něj nejsou žádné dotační programy. Nicméně bychom alespoň chtěli čerpat peníze na údržbu alejových stromů. Občas se na to totiž musí pozvat odborná firma. Okolo polních cest se navíc seká asi čtyřikrát ročně i tráva. Na to zajišťuje brigádníky Úřad práce. Výsledný efekt udržované zeleně ale rozhodně stojí za to,“ pochvaluje si Gregorová.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 den 5 hodin

Už plánujete, kam vyrazit o prázdninách? Jestli zamíříte do oblíbeného Chorvatska, třeba oceníte náš tip na výlet. Na severovýchodě, u hranic se Srbskem, leží národní park Kopački Rit s významným mokřadem, který vznikl soutokem Dunaje a Drávy. Hnízdí zde okolo 140 druhů ptactva, navíc na jaře a na podzim je toto místo oblíbenou mezizastávkou stovky tisíců ptačích migrantů na jih a zpátky.

3 dní 5 hodin

Na jedné z nových cest v Kadlíně dokonce vyrostla rozhledna, ze které dohlédnete na Říp i Krkonoše.

6 dní 7 hodin

Remízky, biocentra, poldry i revitalizované historické cesty. Každá pozemková úprava má smysl – má nejen estetickou funkci, ale hlavně protierozní či protipovodňovou. Uzdravuje krajinu a vnáší do ní život. Jaké společné zařízení byste uvítali ve vašem okolí?

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn