Hostín se o biokoridory vzorně stará

Hostín se o biokoridory vzorně stará

Dva nové biokoridory mají v Hostíně. Tahle obec se nachází asi devět kilometrů východně od Mělníka ve Středočeském kraji. Žije zde 314 obyvatel a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1345. Starostou je Jan Špitko. Společná zařízení v Hostíně byla dokončena v roce 2015. Tomu předcházely komplexní pozemkové úpravy, které byly zahájeny v roce 2012. A tehdy šlo o iniciativu Státního pozemkového úřadu.

Já jsem tenkrát říkal, že si přeji postavit dvě cesty a vysadit biokoridory. V rámci pozemkových úprav byly například sceleny pozemky, které měli majitelé rozdrobené na více místech. A nové cesty také pomohly vyřešit problém s přístupem k některým parcelám,“ říká starosta.

Katastrální mapa v Hostíně pocházela ještě z dob Marie Terezie. V rámci pozemkových úprav tedy došlo k digitalizaci map katastru v okolí obce a nyní se dokončuje digitalizace zastavěných území. „Kromě toho byly v rámci příprav společných zařízení vyprojektovány požadované biokoridory. Ty jsou vysázeny například podél cest, které původně měly vzniknout jako jediné společné zařízení. Státní pozemkový úřad nám v tomto směru vyšel vstříc. Na základě našeho požadavku nejprve vznikl jednoduchý nákres toho, jak mají být jednotlivé lesní celky pomocí biokoridorů propojené. A v rámci pozemkových úprav se samozřejmě vyčlenila půda nejen na cesty, ale i pro tyto biokoridory, protože vše jednoduše musí mít svou vymezenou plochu,“ popisuje starosta.

Třešňová alej

Výstavba cest měla pro Hostín velký význam. Komunikace HC2 je z asfaltu, ale kromě předpokládaného zemědělského využití začala fungovat také například jako promenáda, kde lidé jezdí i na kole či s kočárky. „Podařilo se nám zkulturnit i třešňovou alej. Biokoridory zase slouží také pro migraci zvěře. Od základů nová cesta měří zhruba dva kilometry. Kromě toho jsme některé starší cesty trochu srovnali a opravili. Biokoridory jsou přitom téměř stejně dlouhé jako nové cesty a ty lemují vždy jen z jedné strany,“ říká Špitko. Vysázeny jsou v nich ptáčnice, lípy, buky a duby. „Jsou to tedy dřeviny, které sem patří. Cesty jsou široké 3,5 metru, biokoridor má v některých místech 1,5 metru, někde i celých osm metrů šířky. Stromy jsou nyní vysoké zhruba tři metry,“ dodává starosta.

Cesty díky biokoridorům získaly atmosféru parku, i když starosta skromně tvrdí, že použít takové označení by se zdráhal. A jedinou trochu menší vadou na kráse je, že pět let musí být stromy oplocené. „Za dva roky ty ploty sundáme. Oplocenky tam nemáme náhodou, trápili nás daňci a ochrana pomocí obvyklých plastových rukavic nám nebyla vůbec nic platná,“ říká Špitko a dodává, „na jedné straně cest je biokoridor a na té druhé zrovna v těchto dnech sázíme třešně. Půjde tak o celou alej. Asi 58 stromů jsme vysázeli jako ovocný sad a je to taková pěkná promenádní zóna. Ovocné stromy je nutné zalévat. V biokoridorech se zase dvakrát ročně seká tráva. Povinností, která vyplývá z takzvané udržitelnosti projektu, je sekat alespoň jednou ročně. Já jen doufám, že až se starostováním skončím, přijde někdo, kdo zajistí sekání i později.“

Mizí cibule

Třešně obec sází v místě staré třešňové aleje, kde staré stromy odcházejí. „Ty se snažíme postupně nahrazovat novějšími. Nové stromy sázíme i do mezer k těm starým.“

Na přínos společných zařízení se starosta dívá realisticky. Vybudování cest podle něj tak zásadní význam pro velké zemědělce nemělo: „Těm je to jedno, protože projedou všude. Spíš jde o ty menší. Pokud mají někde jen osamocené políčko, je pro ně daleko složitější se k němu dostávat. Asfaltová cesta je v takovém případě velice vítaná. Ale dalo by se říci, že asfaltky mají i své nevýhody – dříve se totiž zemědělci nemuseli tak bát o svou úrodu, ale to se změnilo. Stává se například, že jednoduše část úrody cibule zmizí, protože k polím se snadněji dostanou i různí nenechavci.“

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

22 hodin 29 minut

Již od roku 1994 je 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští.
Hlavním cílem světového dne boje proti suchu a desertifikaci je osvěta a rozšíření povědomí i mezi širokou veřejnost.

ČR chce ústavní ochranu vody...
Právnická fakulta Univerzity Karlovy připraví na základě požadavku Ministerstvo zemědělství České republiky posudek o možnostech ústavně právní ochrany vod v České republice. Posudek by měl být dokončený v září letošního roku. A součástí bude i návrh na ochranu půdy! 👍

6 dní 19 hodin

Už od středy 19. června budou opět přístupné nově zrekonstruované prostory muzea vinařství, zahradnictví a krajiny ve Valticích.
Ve sklepních prostorech muzea vznikla nová expozice Tajemný život v půdě, která je věnována především dětem. Mohou se zde seznámit s půdním edafonem (organismy, které žijí v půdě), typy půd a mimo jiné také s negativními důsledky lidské činnosti pro půdu a vodu. Čeká je tu model vodní a větrné eroze nebo průchod tunelem, ukazujícím bohatý život v půdě.👍

https://www.nzm.cz/aktuality/nove-expozice-ve-valticich

1 týden 3 dní

Vyslechněte si jeden neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

Začal se psát již na přelomu století, kdy byly dokončeny návrhy komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích Skřípov a Brodek u Konice. Náš mokřad bychom v původním projektu hledali marně. Místo něj je zde zakreslený jen revitalizovaný zemník... Do osázeného zemníku se zakrátko rozlil vydatný pramen spodní vody. Voda z nečekaně vzniklého mokřadu zemník postupně zaplavila a ani jednou za celých patnáct let nezmizela. Naopak se díky ní v místě rozvinulo krásné mokřadní společenstvo. Poslouchat přírodu se prostě vyplácí!
https://www.spucr.cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/neobycejny-pribeh-obycejneho-mokradu-pribeh-nasi-krajiny.html

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn