Díky rybníku u Jindic už v Rašovicích traktory nezapadnou

Díky rybníku u Jindic už v Rašovicích traktory nezapadnou

Rašovice leží asi 15 kilometrů západně od Kutné Hory. Součástí obce s necelými 380 obyvateli jsou i Jindice, Mančice a Netušil. V rámci projektu společných zařízení tu získali rybník, biokoridory a cesty.

Asi před 12 lety byl v Rašovicích vysazen první biokoridor a postaveny dvě cesty. Jedna z nich má na délku asi kilometr a je v blízkosti biokoridoru, druhá je zhruba půlkilometrová. „Pozemkové úpravy jsme v našich katastrech dokončili již za minulého vedení obce,“ říká starosta Rašovic Zbyšek Šaněk a dodává, „i když v biokoridoru byly jehličnaté stromy jen částečně, ze začátku byly problémy s lovci vánočních stromků – řada dřevin kvůli tomu zmizela a musela být vysazena znovu. To už se ale obec poučila a stromky byly upraveny tak, aby nebyly jako vánoční vhodné.“

Biokoridor vede částečně podél polní cesty západně od Netušil, na obec přímo navazuje a například v zimě rozráží vítr, brání také tvorbě sněhových jazyků na sousední komunikaci. A rovněž je útočištěm drobné zvěře včetně zajíců. A úkryt je to opravdu rozlehlý. Na celkové délce asi jednoho kilometru bylo vysazeno 1650 stromů a 7360 keřů. Projekt zlepšil životní prostředí v lokalitě i životní podmínky obyvatel.

Ochrana před povodněmi

„Biokoridor není jen podél komunikace, která navazuje na silnici třetí třídy, ale odděluje i obec od pole. I když tam je navíc příkop, zelená plocha, tedy její kořeny, zachytí část erozí. Tok vody z polí se jednoduše zpomalí,“ říká starosta.

Proti erozím a povodním je důležitý také navazující protierozní příkop. Ten je hluboký asi 1 metr a dlouhý zhruba 800 metrů. Kombinace biokoridoru s příkopem přitom ochránila před povodněmi obec již několikrát. Protierozní příkopy jsou v katastru Rašovic dva a ten druhý je podle starosty vlastně jen takový menší přívod vody do potoka v jihozápadní části Rašovic. A též chrání obyvatele před povodněmi. Ti byli několikrát vyplaveni v době, kdy zemědělci na okolních polích pěstovali nevhodné plodiny, jako například brambory. Od výstavby příkopu se však povodně neopakovaly. Poslední pohroma přišla někdy v letech 1993 a 1996. Další krizová situace nastala až v roce 2013 a ta byla pro příkop křest ohněm, tedy vlastně vodou. Ukázalo se, že dílo se podařilo a místní dokáže ochránit.

Koupání v čisté vodě

Posledním zatím dokončeným projektem v rámci společných zařízení je rybník v blízkých Jindicích, dostavěný v prosinci 2016. Starosta tvrdí, že je v místě, kde možná už kdysi rybník byl. Před rokem 2016 však byl na jeho místě močál s loukou a silně zavodněnou půdou, a tak lokalita neměla prakticky žádné využití. Podle starosty se dokonce stávalo, že tu zapadl traktor zemědělců. „To místo bylo úplně k ničemu. A vybudováním rybníka se z toho stalo vyhledávané místo procházek lidí, kteří se tam v létě koupou. Také je to zásobárna vody pro hasiče. Kdyby hořel v okolí les, voda se dá okamžitě využít. Rozměry vodní plochy jsou asi 40 x 60 metrů,“ říká Šaněk.

V Jindicích se nyní připravují i další projekty, pro které už Státní pozemkový úřad hledá finanční prostředky. Mělo by jít o další cestu a biokoridor. A ještě jeden biokoridor by výhledově měl být v Mančicích a navazovat na tamní protierozní příkop.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

1 den 16 hodin

Že už jste na tuhle travinu narazili při svých procházkách krajinou? Pak vězte, že tahle energetická plodina u pole neroste pro nic. Spousta zemědělců vám potvrdí, že sveřep bezbranný efektivně chrání půdu před erozí tím, že fixuje ornici na svém stanovišti. A navíc je využívána jako obnovitelný zdroj energie. Zkrátka není tráva jako tráva! :-)

1 týden 12 hodin

Posílání zpráv, hackeři i odstřihnutí některých jedinců od sítě. Taky vám to zní povědomě? Aby ne, i stromy mají svůj „treenternet“, díky němuž můžou přežít extrémní sucho a posílat si živiny a sdělení. A někdy se dokonce obětují pro mladší a silnější druhy! Podívejte se, jak tzv. Wood Wide Web pěkně vykreslili tvůrci z BBC.

1 týden 2 dní

Martin Hutař začal s ekologickým zemědělstvím ještě na sklonku komunistického režimu. Dnes patří mezi jeho přední a také první propagátory. Přečtěte si, co je podstatou ekologického zemědělství a proč (a za co) se z Rakouska pašovala špalda.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn