Do Brd se začne vracet život

Do Brd se začne vracet život

Bývalá armádní území ožívají. Vypravili jsme se do Drahlína u Příbrami, který leží na hranici bývalého vojenského újezdu Brdy, abychom zjistili, jak se konkrétně v této vesnici mění život a co tam plánují.

„Otevření vojenského prostoru by nepochybně mohlo přinést Drahlínu i okolním obcím ekonomický rozvoj. Někteří naši občané, zejména ti starší, na to ale koukají trochu rozpačitě. Mají totiž strach z nárůstu počtu lidí. Také se mluvilo o nějakých developerských projektech, které by se mohly rozběhnout, takže to vnímají zatím negativně. Mladší tu naopak vidí příležitosti k podnikání a ke zlepšení ekonomické situace. Obce mají dnes málo financí a ve spolupráci s nějakými soukromými subjekty nebo neziskovými organizacemi mohou vzniknout projekty, které by byly zajímavé pro celou oblast i turistiku. Podle mne bude cestovní ruch znamenat pro všechny obce velký přínos. Podnikatelé to samozřejmě vnímají pozitivně. Teď je ale hlavně všechno v prvotní fázi, nikdo neví, co a jak se bude rozvíjet,“ říká starosta Drahlína Zdeněk Černohorský, který by si mimo jiné přál, aby místní restaurace byla otevřená i o víkendech a nabízela zázemí pro turisty.

Podle něj obyvatelé vnímají různě i to, že část vojenského prostoru v rukách armády zatím zůstala. Jde ale asi jen o 20 procent původního újezdu, nicméně v blízkosti obce, kde je střelnice Brdy. Starší lidé to ale vítají, protože se domnívají, že alespoň tam, kde armáda zůstává, bude příroda i nadále zachovaná.

Kratší cesta 

„Musíme vzít v úvahu, že byl veřejnosti otevřen celkem velký prostor. My jsme ve Středočeském kraji, zpřístupněné vojenské území se ale týká i obcí z Plzeňského kraje,“ říká starosta Černohorský.
Podle něj je v celém území, které opustila armáda, i v jeho okolí nutné realizovat celou řadu projektů – například je problém s cestní sítí, která není v příliš dobrém stavu. Ze sousední Obecnice vede silnice do Zaječova, která díky otevření vojenského prostoru zkrátila místním cestu do Plzeňského kraje o 20 až 25 kilometrů. A i tato komunikace čeká na opravu.
„Nyní se připravuje setkání obcí podbrdského regionu a předpokládám, že budeme postupovat společně. Takovým tahounem je město Příbram, která má nejvíce obyvatel,“ říká Černohorský. Podle něj se obce v regionu dohodly, že právě Příbram bude pro různé plány související se zpřístupnění vojenského prostoru jakýmsi garantem. Zatím od otevření armádního cvičiště uplynul teprve rok a různé projekty jsou zatím ve stadiu příprav.

Pozemkové úpravy

Na obnově území se podílí i Státní pozemkový úřad. V bývalých vojenských újezdech je potřeba provést pozemkové úpravy. Jde hlavně o uspořádání pozemků. Plochy bude nutné nějakým způsobem rozčlenit, například mezi nimi postavit cesty a podobně, aby bylo tohle území přístupné. A také vybudovat protierozní opatření tam, kde z lesů vytéká voda. Hlavním cílem je ale do bývalých vojenských území vrátit život. Vojenské lesy a statky ani Ministerstvo obrany nemohou pozemky nijak přesouvat ani narovnávat hranice, jako jediné řešení se proto nabízejí pozemkové úpravy. Provedením pozemkových úprav v těchto územích zároveň dojde k obnově katastrálního operátu a území, které nebylo původně ani v mapách, se dostane do katastru nemovitostí s měřickou přesností odpovídající současným zákonům. Takové území pak bude jednoduše a snadno uchopitelné pro jakékoli další aktivity, ať už jsou to třeba nájemní smlouvy, kupní smlouvy, stavební řízení atd. „Důležité je také vyjasnění vlastnických vztahů. I k tomu pozemkové úpravy mohou velice dobře sloužit,“ vysvětlila nám zde již před časem Jitka Homoláčová, zástupkyně ředitelky Odboru metodiky pozemkových úprav SPÚ, která nyní doplňuje informace o aktuálním vývoji prací v těchto územích. V listopadu letošního roku proběhla v ústředí Státního pozemkového úřadu schůzka se zástupci Ministerstva obrany, resp. Generálního štábu Armády ČR. Bez jejich pomoci totiž není možné ve většině bývalých vojenských újezdů bezpečně provádět především zeměměřické činnosti, které vyžadují pohyb měřičů i mimo vyznačené a „očištěné“ trasy a také se předpokládají určité zemní práce např. při stabilizaci bodů na hranicích pozemků. V těchto oblastech bude potřeba po celou dobu provádění pozemkových úprav, v terénu přítomnost pyrotechnické skupiny, která operativně bude řešit případné nálezy munice ať již vybuchlé nebo nevybuchlé, protože posouzení bezpečnosti či nebezpečnosti takového nálezu v žádném případě nepřísluší laikovi. Z tohoto důvodu musí být všechny plánované práce výrazně časově posunuty, protože s ohledem na další úkoly Armády ČR nelze požadovat přítomnost jedné, maximálně dvou pyrotechnických skupin v terénu při provádění pozemkových úprav. Další postup a nástin harmonogramu prací by měl být dojednán nejpozději začátkem příštího roku, dodává Homoláčová.

Co nabídnout? 

Podle starosty Černohorského každý nyní vyčkává, co bude, ale některé průvodní jevy související s otevřením vojenského prostoru jsou patrné již na první pohled: „Je tu více lidí, každý se zastaví, a už jsme kvůli tomu například řešili, jaké jim budeme nabízet upomínkové předměty. Docela nás mrzí, že je zabrzděný rozvoj podnikatelských aktivit. Ale některé projekty si připravujeme sami – jedná se například o plán dráhy pro inlinové bruslení. Rozvoj turistického ruchu přijde, jen když budeme mít turistům co nabídnout, zatím ale narážíme i na různé problémy, jako je nedořešený svoz odpadků, které se v lese postupně kolem cest začínají množit. I to je jedním z důvodů, proč místní zpřístupnění lesa široké veřejnosti vnímají negativně.“ Starosta přesto věří, že právě zpřístupnění vojenských ploch v okolí Drahlína pomůže k dalšímu rozvoji obce a budou z toho mít prospěch i starší generace, které nereagují na zvýšený počet návštěvníků pokaždé pozitivně.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

19 hodin 51 minut

U Blšan vznikla „opilecká stezka“. Tak říkají místní obyvatelé nové cestě, která zkrátí přesun nejen zemědělcům na pole, ale třeba i večer Bohoušovi domů.

4 dní 18 hodin

Žádné SCI-FI, inovace klíčí i v českém zemědělství! Už od nového roku můžou české farmy pokrokově monitorovat stav svých polí pomocí online aplikace CleverFarm a online senzorů, které využívají data z družice Sentinel. Zemědělci tak budou mít pod kontrolou například teplotu, vlhkost vzduchu i půdy i výskyt škůdců. O úspěšném pilotním provozu startu-pu CleverFarm si více přečtěte zde: bit.ly/CleverFarm

5 dní 21 hodin

V pátek 1. 12. 2017 jsme úspěšně zahájili 11. ročník soutěže „Žít krajinou“, která je zaměřená na úspěšné a kvalitní realizace pozemkových úprav. Přihlašování projektů bude probíhat až do 31. ledna 2018. Slavnostní vyhlášení nás čeká v květnu příštího roku. Pravidla najdete na webu soutěže: bit.ly/SoutezZitKrajinou

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn