Biokoridory, biocentrum, polní cesty s doprovodnou zelení a další společná zařízení na Mladoboleslavsku

Biokoridory, biocentrum, polní cesty s doprovodnou zelení a další společná zařízení na Mladoboleslavsku

Mladoboleslavská pobočka Státního pozemkového úřadu představila koncem dubna v rámci semináře a exkurze v Jizerním Vtelně výsledky své práce v oblasti pozemkových úprav a realizace společných zařízení. Komplexní pozemkové úpravy se podařilo za více než 20 let dokončit v pětatřiceti katastrech. Jednoduché pozemkové úpravy v sedmi katastrech.

Pobočka Mladá Boleslav vybudovala v letech 1997–2017 tzv. společná zařízení, tedy krajinné prvky, které slouží nám všem, v osmnácti katastrálních územích v působnosti šestnácti obecních úřadů. Byly to především polní cesty sloužící ke zpřístupnění zemědělských pozemků, vodohospodářská opatření a prvky určené k ochraně a tvorbě životního prostředí. Vzniklo tak několik biokoridorů, biocentrum a podél cest v rámci doprovodné zeleně byly vysázeny stovky stromů.

Čerpání prostředků z EU

První zastávka exkurze byla v obci Hrušov (katastrální území Hrušov nad Jizerou), kam je to z Jizerního Vtelna, kde se konaly úvodní přednášky semináře, necelých sedm kilometrů. Nejprve jsme se zastavili u dvou biokoridorů, které rozhodně stojí za pozornost.

„V katastrálním území Hrušov nad Jizerou jsme zahájili komplexní pozemkové úpravy v roce 1999, dokončeny byly v roce 2004. Zde ke dvěma polním cestám přiléhají hned dva biokoridory. Jeden biokoridor má označení LBK A, druhý LBK B. Polní cesty se nazývají HPC 12 a 13. Komunikace propojují dvě katastrální území Hrušov nad Jizerou a Jizerní Vtelno. Výsadba navazuje na původní třešňovou alej a v rámci zapojení porostu byla použita nová výsadba. Obměny se dočká i původní ovocné stromořadí. Pletivo, které sloužilo jako ochrana dřevin proti okusu zvěří, je už složené. A biokoridor je v takovém stavu, že už nepotřebuje žádnou péči,“ říká Jiří Novotný, odborný rada Pobočky Mladá Boleslav Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha.

cesta_hrusov

Od biokoridorů vede další polní cesta. Zastavujeme se asi po dvou kilometrech. „Polní cesty C2 a C3 v k. ú. Hrušov nad Jizerou byly realizovány v roce 2005 v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství z evropských fondů. Komunikace je dodnes ve výborném stavu. Výsadbu okolní zeleně provedla firma Obora – okrasné a ovocné školky Valdice, spol. s r. o. Zeleň perfektně zapadá do okolní krajiny,“ říká náš průvodce a na vlastní oči se můžeme přesvědčit, že je to pravda. Zároveň Novotný připomíná jednu z důležitých funkcí vybudované cesty: „Je to obchvat pro zemědělce, který odvedl zemědělskou dopravu z centra obce.“

Zatížení cest

Po tomto zastavení se vydáváme do Zamach vzdálených necelých 16 kilometrů. „Polní cesta HPCn2 v k. ú. Zamachy byla postavena v roce 2017 z Programu rozvoje venkova 2014–2020. Jde o hlavní polní cestu kategorie P 4,5/30 s délkou 568 metrů a doprovodnou zelení, která propojuje nejen katastrální území Zamachy a Kadlín, ale i okres Mladá Boleslav s okresem Mělník. Z cesty jsou vidět i některé realizace mělnické pobočky – jde například o polní cesty s doprovodnou zelení v okolí rozhledny v katastrálním území Kadlín. A celý ten výhled, včetně aleje, která má nádherně kombinované různé dřeviny, je natolik působivý, že byl použit v propagačních letácích SPÚ,“ říká Novotný.

exkurze-zamachy

To, co jsme během exkurze viděli, přitom podle něj dobře ilustruje odlišnosti okresu Mladá Boleslav: „Tady je typické intenzivní zemědělství. A to má vliv i na to, jaké jsou požadavky na společná zařízení. Týká se to hlavně opatření na zpřístupnění zemědělských pozemků – především projektů komunikací. Zátěž na polní cesty, zejména kvůli velice rozšířené produkci cukrové řepy, je extrémně velká. Vybudovaných cest se přitom řepná kampaň dotkne prakticky každý druhý rok,“ dodává Novotný.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

2 dní 17 hodin

Anglický trávník - dokonalý “pažit”, který však překvapí svými negativy. V horkém období přispívá k suchu v krajině, zvyšuje prašnost ovzduší a snižuje druhovou rozmanitost. Proč se to děje a proč zvolit spíše jinou alternativu?

Anglický trávník je v podstatě monokultura,skládá se totiž jen z několika málo travních druhů. Kořeny má ve stejné hloubce, čerpá živiny ze stejné vrstvy půdy, stejně nakládá i s vláhou, a proto v suchém období snadno vysychá. Tomu napomáhá i skutečnost, že se musí pravidelně sekat, čímž se snižují jeho retenční schopnosti. Se suchou zemí jde také ruku v ruce zvýšená prašnost v okolí. Pravidelné zkracování na výšku několika málo centimetrů nesvědčí ani hmyzu, který zde mimo to nenalezne ani kvetoucí druhy rostlin, které by mohl opylovat. Chcete-li tedy více života na své zahrádce, zvolte spíše vícedruhové trávníky. Potěší vás pestrými barvami, najdete v nich i nějaké to zelené koření a prospějete tím okolní přírodě a druhové rozmanitosti.
Co preferujete vy?

4 dní 16 hodin

Pozemkové úpravy přinášejí možnost scelení pozemků, úpravy jejich tvarů či jejich vytyčení v terénu. Výhodou pozemkových úprav je také možnost rozdělení parcel, které jsou ve spoluvlastnictví. Přečtěte si podrobněji o problematice pozemkových úprav a zjistěte, co dalšího jsme se dozvěděli na nedávné přednášce Jiřího Novotného z mladoboleslavské pobočky SPÚ!

1 týden 3 dní

Podívejte se na krásnou ukázku toho, jak příroda dokáže s vodou dobře hospodařit.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn