Aleje nás na cestách provází už staletí

Aleje nás na cestách provází už staletí

Aleje, tedy stromořadí vysázené podél silnic, cest, pěšin, vodních toků nebo podél hranic pozemků, bereme jako samozřejmost. Ale nebyly tu vždy. Člověk je musel plánovat, zakládat a pečovat o ně. A tak je tomu stále.

O rozšíření alejí u nás se postaral, jak jinak, Karel IV. Ten se zasadil o vybudování sítě kvalitních zpevněných cest. A právě kořeny stromů bránily erozi půdy ze silnic. Ostatně dodnes jsou aleje vnímány jako vhodné protierozní opatření. Podobně jako některé dnešní úřady se i Karel IV. snažil, aby stromy nebyly vysazovány přímo u cest. V obou případech je důvodem bezpečnost. Zatímco ale dnes jsou to obavy z možných následků dopravních nehod, za Karla IV. to byl strach z lapků, kteří mohli za stromy číhat a překvapit nepřipravené pocestné.

Největší rozmach alejí u nás začal ve druhé polovině 17. století a v kurzu byly i celé 18. století. Četnější výsadby alejí se datují již od počátku renesance, kdy vrchnost bourala na svých sídlech hradby a snažila se je přestavovat na zámky se zámeckými zahradami, jejichž součástí byla i stromořadí. Rozsáhlé aleje pak samozřejmě patřily i k nově projektovaným zámkům – po vzoru Ludvíka XIV. například v Dobříši i v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Vysazování alejí bylo povinně zakotveno také v dobové legislativě – o to se postarala například Marie Terezie. Nařízení z roku 1752 jasně stanovilo, že u nových silnic musí být vysazená zeleň. Bylo k tomu víc důvodů. Aleje poskytovaly úkryt pro vojsko, usnadňovaly orientaci v krajině a plody ovocných stromů, které byly součástí alejí (kromě dlouhověkých stromů jako lípy, kaštany i duby), sloužily jako potrava pro přesunující se vojáky. Ovoce bylo navíc přímo u cesty snadno přístupné a odpadl složitý logistický problém s dopravou sklizně. Aleje také bránily větru, snižovaly prašnost na cestách a poskytovaly příjemný stín lidem i zvířatům. V zimě, kdy cesty zapadaly sněhem, pak usnadňovaly orientaci v krajině.

O vysazování či obnovu původních alejí je zájem i v současnosti a o tyto aktivity se například starají jednotlivé obce a města (ať již čerpají dotace nebo ne), aktivní je také Český svaz ochránců přírody, který již vysázel mnoho desítek kilometrů alejí například na Podblanicku, a to zejména podél polních cest. V rámci pozemkových úprav pomáhá s obnovou a výsadbou stromořadí i Státní pozemkový úřad.

Dnes mají aleje u nás dokonce svou soutěž. Můžete se přesvědčit ZDE.

Foto: iStock.com

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Kalendář akcí

Více akcí

ŽÍT KRAJINOU NA FACEBOOKU

14 hodin 2 minut

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou si včera v Rytířském sálu Senátu Parlamentu ČR převzali svá ocenění. Přijměte pozvánku na výlet po oceněných projektech...

s Jihlava (oficiální fb stránka); Obec Bílov

1 týden 3 dní

Chtěli bychom vás upozornit na novelu veterinárního zákona, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Každý chov s více než třemi fenami bude muset být nahlašován a registrován u příslušných krajských veterinárních správ. Cílem této novely je potlačit nelegální a neetické obchodování se psy z takzvaných množíren.
Novelu již schválila vláda a vejde v platnost 14. prosince 2019.

2 týdnů 1 den

Obec Zálezlice si toho hodně vytrpěla. V roce 2002 se přes ní přehnaly povodně a prakticky celou vesnici srovnaly se zemí. Díky společnému úsilí a pomoci lidí prakticky z celého světa se nakonec podařilo vesnici obnovit. Aby toho nebylo málo, tak se obcí prohnaly povodně i v roce 2013.
Nyní však můžeme říct, že si obyvatelé Zálezlic mohou již oddychnout. Ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem vznikl u obce 1500 metrů dlouhý protipovodňový val, který by měl obec před podobnou katastrofou ochránit!

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn